Ostrov Pašman
Pašman je se sousedním ostrovem Ugljanem spojen mostem přes průplav Mali Ždrelac. Původně byla na tomto místě mělčina, ale v 90. letech 19. století zde byl prokopán průplav s malým mostem. Ten byl v 70. letech 20. století po prohloubení a rozšíření průplavu nahrazen novým mostem. V roce 2008 se začal most rekonstruovat a nově otevřen byl v červnu roku 2011.
Pobřeží ostrova Pašmanu je členité a jsou tu větší zátoky jako: Polača, Taline, Triluke, Landjin a Soline. Vápencový ostrov je do značné míry pokryt makchií a jeho vnitrozemí je kopcovité. Na východě převládají úrodné usazeniny. Západní pobřeží je velmi členité a jeho četné zátoky jsou chráněny před větrem, bórou. Podobné podmínky jsou i na jihu ostrova. Tato část pobřeží je chráněna početnými drobnými ostrůvky, např. Školjić, Garmenjak, Babac, Muntanaj aj. Východní pobřeží už není tak členité, a proto jsou zde leží všechna městečka - Tkon, Nevidjane, Kraj, Pašman, Banj, Mrljane, z nichž první dvě jsou největší. Celkový počet obyvatel se na ostrově Pašman pohybuje kolem 3 300. Znamená to, že je řidčeji osídlen než sousední Ugljan, který je menší, ale má dvojnásobek obyvatelstva.
Život na Pašmanu
Obyvatelé Pašmanu se živí hlavně zemědělstvím, pěstují olivovníky, zeleninu a ovoce. Také se věnují chovu ovcí, rybolovu a v malé míře i cestovnímu ruchu.
I když jsou na Pašmanu vhodné podmínky pro rekreační pobyty, nejsou dosud plně využívány. To znamená, že ostrovu vyhledávají především ti, kdo hledají klid, krásnou nedotčenou přírodu a čisté moře. Tedy dovolenou mimo hlučná a velká letoviska. Ubytovat se tu můžete jen v soukromí a ve třech menších kempech.
Ostrov je i dobrým výchozím bodem pro konání výletů na lodi, např. do Národního parku Kornati nebo na ostrov Dugi otok do zátoky Telašćica, které pořádají místní agentury.
Pašman má trajektové spojení z Tkonu do Biogradu na moru ležícím na pevnině, 28 kilometrů jižně od Zadaru. Kromě tohoto přímého spojení se používá i trajekt z Preka na Ugljanu (z Pašmanu se přejede přes most na Ugljan) do Zadaru.
Historie Pašmanu
Prvními obyvateli Pašmanu byli již v prvním tisíciletí před Kristem Ilyrové, po nichž se zde nalezla opevněná sídliště. Tento lid pak vystřídali Římané ( nálezy u Tkonu, Pašmanu nebo Kraje). Listinné zprávy o ostrovu se dochovaly až z doby, kdy patřil biogradské a zadarské církevní hierarchii. Ve 12. století se stal Pašman útočištěm uprchlíků z města Biograd na moru, zničeného Benátčany. V dalších staletích také zasáhla ostrov expanze Benátčanů. Poslední velký příliv obyvatel zažil Pašman v 16. a 17. století, kdy se sem stahlovali běženci z pevniny prchající před Turky.
Kulturně historické památky jsou soustředěny v místních městečkách nebo v jejich okolí. Mimo ně je památek velmi málo, např. u zátoky Sveti Ante na jihozápadním pobřeží stojí předrománský kostelík.