Ostrov Dugi otok

Ostrov leží v zadarské ostrovní skupině Severodalmatských ostrovů ve vněším pásu a má rozlohu 124 km². Jeho protáhlý tvar naznačuje jméno dugi, což znamená dlouhý. Na východě ho omývá několik menších průlivů Lavdarski kanal, Ravski kanal a Zverinački kanal. Na západě je otevřené moře. Na jihu ostrova se nachází jeden z nejkrásnějších jadranských zálivů, Telašćica a také Kornatské ostrovy.

Ostrov Dugi otok má mezi vápencovými hřbety ve vnitrozemí ostrova úrodná krasová polje: Velo jezero, Arnjevo polje, Sridnje polje a další. Také je známý díky svým velmi početným jeskyním: Strašna peć, Kozja peć, Veli Badanj a další. Dugi otok nemá žádné vodní toky ani prameny. Jižní část ostrova je kamenitá, střední a severní pokrývá makchie, místy i les. Západní pobřeží je strmé a vysoké. Ostatní břehy jsou pozvolné se známými písečnými plážemi, jako je např. Solišćica, Pantera a Sakarun (všechny na severozápadě). Celý ostrov má krásnou a neporušenou přírodu.

Život na Dugi otoku

Na Dugi otoku žije kolem 2 800 obyvatel. Hlavní a největší osadou na ostrově je městečko Sali, další obce jsou Zaglav, Božava, Savar, Soline, Brbinj, Luka a Veli Rat. Vesnice Dragove a Žman leží ve vnitrozemí. Zdejší obyvatelé se živí především zemědělstvím, kterému se daří na úrodných poljích. Pěstuje se tu zejména vinná réva, olivovníky a zelenina. Dále se místní věnují chovu ovcí a rybolovu.

Turisty láká Dugi otok především svými krásnými plážemi a dobrými podmínkami pro vodní sporty, hlavně pro jachting a windsurfing. Kolem ostrova jsou výborné terény pro potápění, protože zdejší vody jsou bohaté na různé druhy ryb a plodů moře. V obci Božava se nachází prestižní potápěčská škola.

Na ostrově Dugi otok se můžete ubytovat v hotelech, v soukromí a dokonce i na majáku ve vesničce Veli Rat. V současnosti není na ostrově ani jeden registrovaný kemp.

Dobrou polohu má Dugi otok i pro pořádání různých výletů. V jeho blízkosti se nachází Národní park Kornati, jedinečný ostrovní labyrint, který láká všechny milovníky nedotčené přírody. Výlety se pořádají i do jižně položených míst, jako je zátoka Telašćica, která je spolu s jezerem Mir a útesy Grpašćak jedním z nejpozoruhodnějších přírodních fenoménů Jadranu.

Historie Dugi otoku

Prvními historickými obyvateli Dugi otoku byli Ilyrové, po nichž se toho vlmi málo zachovalo. Na převlace Mala Proversa v blízkosti Telašćice se našly pozůstatky velké římské venkovské usedlosti, které jsou částečně zakonzervovány. Části výzdoby této pozoruhodné stavby, např. podlažní mozaiky, byly přeneseny do Archeologického muzea v Zadaru. Na ostrově se zachovaly kostelíky, hroby a bunje (nízké chýše stavěné z místního kamene nasucho) ze starochorvatského období. Od 10. století byl Dugi otok majetkem bohatých zadarských rodin a klášterů, o několik století později převzaly Benátky ostrov do své správy a na ostrov tak přišlo mnoho italských rodin, které se tu asimilovaly.

Ostrov Dugi otok má trajektové spojení z obce Brbinj do Zadaru. Do přístavů Zaglav a Sali připlouvají chorvatské lodní linky. V Brbinji dokonce i mezinárodní trajekty, které plují na trase Zadar - Ancona (Itálie).