Covid-19
Počasí
Sdílet
Facebook
24. 3. 2015
Výborná středodalmatská vína - tip na suvenýr
Víno není v Dalmácii jen tak nějaký produkt. Od nejstarších dob ovlivňovalo vinohradnictví a vinařství spolu s pěstováním olivovníků, rybařením a mořeplavbou osud chorvatského národa.
Víno není v Dalmácii jen tak nějaký produkt. Od nejstarších dob ovlivňovalo vinohradnictví a vinařství spolu s pěstováním olivovníků, rybařením a mořeplavbou osud chorvatského národa. Je zajímavé, že víno, které vyráběli Řekové na dnešním ostrově Vis, bylo považováno za nejlepší v celém antickém světě. Na dalmatském pobřeží najdeme vinohrady téměř všude. Střídají je jen města, vesnice a borové lesy.
V Dalmácii je nejrozšířenější odrůda Plavac mali, autochtonní dalmatská odrůda těžkého červeného vína (Ivan Dolac, Pelješ a Dingač). Tato odrůda se během staletí přizpůsobila zdejším půdním krasovým podmínkám a klimatu. Stačí jí dostatek slunce a jen minimum vláhy. Z bílých odrůd se zde nejčastěji pěstuje Pošip, Bogdanuša nebo Maraština. Největší nabídku dobrých kvalitních vín najdete v okolí Šibeniku (Šibenický Babič, Plavina, Opol rosé, Dalmatiner). Mezi znalci vína mají velmi dobré jméno i vína z podoblasti Omišská riviéra (vesnice Mimice, Pisak a Marušići).
Významným severodalmatským letoviskem je Primošten, z něhož pochází proslulé červené víno Primoštenský Babič, které se nikde jinde na světě nepěstuje. Vinná réva roste na kamenitých terasách nad městem. Babič dává málo hroznů, ale zase mají vysokou kvalitu a cukernatost kolem 22-23 stupňů. Víno Babič má intenzivní rubínovou barvu, plnou chuť a 14 % alkoholu.
Jednou z nejslavnějších chorvatských vinařských oblastí jsou středodalmatské ostrovy. O každém z nich se dá říci, že všechny jsou specifickou vinorodou oblastí a zároveň produkují vína vysoké kvality.
Mimořádně příznivé klimatické podmínky má Hvar (nejvyšší insolace - délka slunečního svitu za rok), a proto se mu přezdívá "chorvatská Madeira". Také je známý svými mírnými zimami. Ostrov je vzdálený od průmyslových středisek a považuje se tedy za ekologicky čistý. Zvláštnosti klimatu, půdy a způsobu pěstování vylučují použití chemických prostředků ve vinicích. Hvar je proslulý velkým počtem původních odrůd. Zdejší vinařství se dělí na dvě dost odlišné oblasti. Je to sever ostrova (okolí Starého Gradu a Jelsy) a jih.
Kolem Stari Gradu a Jelsy se na rozsáhlých vinicích plantážového typu pěstují autochtonní bílé odrůdy: Bogdanuša, Cetinka, Mekuja (tato 3 jinde výjimečný výskyt), Maraština, Trbljan a další. Unikátní na celém světě je odrůda zvaná Drnekuša (znamená - bohem daný). Údajně se dříve toto víno pilo jen o velkých církevních svátcích. Vína z autochtonních odrůd vinné révy jsou spíš zelenavě žlutá, příjemně natrpklá, z ostatních odrůd jsou zlatožlutá, velmi harmonické chuti.
Vinice v jižní části ostrova jsou ve svazích, spadajících prudce směrem k moři a obdělávají se pouze ručně. Produkuje se tu ohnivě rudé víno plavac, harmonické, těžké, slabě natrpklé. V západní části Hvaru se pěstuje hlavně bílá odrůda - Maraština. Z Paklených ostrovů proti městu Hvar pochází bílé víno pošip.
Na Brači se vínu nejvíce daří nad letoviskem Bol v jižní části ostrova. Vinice jsou na terasách a příkrých svazích a spadají až k pobřeží. Slunce na ně svítí celý den. Špičkové zdejší víno tmavočervený Plavac je těžké, příjemně natrpklé, se specifickým buketem. Z Murvice na Brači pochází jeden z nejkvalitnějších druhů vína Plavac.