Ostrov Lošinj

Ostrov ve vnějším pásu Kvarnerského souostroví o rozloze 75 km² a délce 31 km. I když je Lošinj mnohem menší než sousední Cres, má větší počet obyvatel. Lošinj je obklopen četnými ostrůvky, které se staly oblíbeným výletním cílem turistů. Při jihozápadním pobřeží leží ostrovy: Unije, Vele a Male Srakane a Susak, na jihovýchodě pak: Ilovik, Vele a Male Orjule. Svaty Petar a Kozjak.

Severní část ostrova Lošinj je hornatá a leží zde nejvyšší vrchol ostrova, Televrina (588 m). Na jihu je nejvyšším místem vrch Grgošćak s 243 metry. Pobřeží je velmi členité, zejména v jižní části. Zde také leží v krásných zátokách nejoblíbenější letoviska Mali Lošinj a Veli Lošinj. Na jihu ostrova roste bohatá subtropická vegetace (rozlehlé piniové lesy, palmy, agáve, oleandry). Pěkný je zejména záliv Čikat s chráněným stejnojmenným lesoparkem, který byl uměle vysazen koncem 19. století. 

Lošinj patří k jedněm z nejnavštěvovanějších ostrovů, a to kvůli mírnému podnebí, příznivému i v zimních měsících (průměrná teplota v lednu je 7,3 °C). Turistický ruch se na ostrově rozvíjí již od 90. let 19. století. Už v roce 1892 byla městečka Mali a Veli Lošinj prohlášena klimatickými lázněmi.

Historie ostrova Lošinj

Stopy po starém osídlení, zejména zbytky opevněných ilyrských sídel - tzv. liburnských gradin jsou roztroušeny po celém ostrově (je jich kolem 50). Později se zde usazovali Římané, město Apsoros (Osor) bylo po dlouhou dobu správním střediskem obou ostrovů - Cresu i Lošinje. Na mnoha místech se dochovaly zbytky římských venkovských vil.

Slované osídlovali ostrov od raného středověku. Dochovaly se románské poustevnické kostelíky, např. Sveti Jakov u stejnojmenné osady, Sveti Lovreč u Osoru, Sveta Marija Magdalena pod Osoršćicou. Pak zde byli pány Benátčané až do roku 1797, následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po první světové válce byl ostrov připojen k Itálii. V roce 1943 byl Lošinj okupován Němci a jugoslávská vojska ho osvobodila v dubnu 1945.

Zajímavosti ostrova Lošinj

Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře se zaměřením na ochranu delfínů skákavých.

Přibližně v polovině ostrova, v jeho nejužší části u Malého Lošinju, byl prokopán průplav Privlaka, který rozděluje ostrov prakticky na dva díly. Privlaka je překlenuta mostem, přes něhož vede hlavní silnice ostrova. Nová část města Mali Lošinj zasahuje až do této lokality. Lošinj v minulosti tvořil s ostrovem Cres jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides. Byl to největší ostrov na Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova (u města Osoru) úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současné době oba ostrovy spojuje otočný most, který se otáčí na krátkou dobu vždy ráno a večer, aby mohly Osorským průplavem proplout lodě.

V roce 1996 došlo v moři u ostrovní skupiny Vele Orulje (východně od jižního cípu ostrova Lošinj) k mimořádnému archeologickému objevu, v hloubce 45 metrů byla nalezena antická bronzovou sochu řeckého atleta, Apoxyomena. Ta prošla náročnou restaurací a bylo rozhodnuto, že bude vystavena ve městě Mali Lošinj, v paláci Kvarner na nábřeží, ve kterém bylo zřízeno speciální muzeum.

Život na Lošinju

Přestože je Lošinj menší než sousední Cres, má přes osm tisíc obyvatel. Největší městečka na ostrově jsou Mali Lošinj, Veli Lošinj a Nerezine. Díky teplému mořskému proudu má mírnější a příjemnější podnebí a podstatně více vegetace. Místní obyvatelé se živí zemědělstvím, rybolovem a zpracováním ryb nebo tradiční stavbou malých lodí. Pro jižní část ostrova je stále výraznějším ekonomickým činitelem cestovní ruch.

Díky osorskému mostu je Lošinj velmi dobře dostupný přes ostrov Cres, na který se lze dostat trajektem z pevniny (Brestova - Porozina) nebo z ostrova Krku (Valbiska - Merag), jenž je s pevninou spojen Krcký mostem. Cresem a Lošinjem vede od severu k jihu dobrá komunikace. V sezóně jezdí pouze v některých dnech také trajektová linka Zadar - Mali Lošinj se zastávkami na ostrovech Severodalmatského souostroví (Ist, Olib, Silba, Premuda).