Ostrov Korčula
Leží ve vnějším pásu jihodalmatských ostrovů a jeho rozloha je 279 km². Korčulu odděluje od ostrova Hvaru Korčulský průliv, od poloostrova Pelješac Pelješacký průliv a od Lastova vody Lastovského průlivu.
Pobřeží ostrova Korčula je dosti členité a největší záliv Vela Luka se nachází v jeho západní části. Část ostrova je hornatá, menší část je porostlá borovicemi, které původně pokrývaly většinu Korčuly. V současnosti ale většinu ostrova pokrývají úrodná polje, kde se pěstuje vinná réva, jižní ovoce, zelenina a olivovníky. Právě odtud pocházejí oblíbená vína, např. poši, prukatac, grk a plavac.
Prvními historickými obyvateli Korčuly byli Ilyrové. V 5. století př. Kr. ho kolonizovali Řekové a poté Římané. Od obou dostal jméno Černá Korkyra. Název byl odvozen od rozsáhlých lesů borovice černé, které zde rostly. Dalšími významnými obyvateli byli Benátčané, kteří se zde objevili kolem roku 1000. Slavnou se stala námořní bitva mezi Benátčany a Janovany v roce 1298, jenž skončila katastrofální porážkou Benátčanů. Podle pověsti v ní byl Janovany zajat korčulský cestovatel Marco Polo. Ten pak v janovském vězení nadiktoval svůj slavný cestopis do zemí Dálného východu. Po pádu Benátské republiky se nástupnickou mocností stalo Rakousko, které ovládalo ostrov až do roku 1918. Poté byl ostrov vrácen tehdejšínu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
Typický kolorit ostrovu vtiskli Benátčané, především hlavní město Korčula si zachovala téměř nedotčený starobylý původní ráz a mimořádně hodnotné stavitelské a kulturně historické památky. Postavení Korčuly a její význam v cestovním ruchu potvrzuje skutečnost, že je po Dubrovníku nejnavštěvovanějším místem v této oblasti.
Na ostrově Korčula žije 17 tisíc obyvatel. Je to jeden z nejhustěji osídlených jadranských ostrovů. Nejvíce lidí bydlí kromě přímořských měst Korčula, Vela Luka, Lumbarda, Brna a Prižba, také v úrodném vnitrozemí, např. Blato, Čara, Pupnat, Smokvica a Žrnovo. Důležitými hospodářskými odvětvími ostrova jsou zemědělství, rybolov a zpracování ryb, stavba lodí nebo výroba plastů. Velký význam má od nepaměti i těžba kamene. Přední místo ale zaujímá cestovní ruch, který tu má poměrně dlouhou tradici.
Korčulu navštěvují turisté jak pro významné kulturně historické památky, tak pro přírodní podmínky. Proto se stala oblíbeným místem pro milovníky jachtingu, surfování, potápění a dalších sportů. Předností ostrova je poměrně bohatá nabídka kvalitního ubytování, ale chybí zde téměř kempy.
Kromě vytváření běžných zábavních programů se na Korčule podporují tradiční lidové hry a tance, jako je moreška a kumpanija. Rozvíjí se zde i další staré zvyky, o které je mezi návštěvníky velký zájem, například tradiční slavnosti při sklizni pomerančů.
Ostrov Korčula má trajektové spojení z přístaviště Korčula-Dominće (u města Korčuly) s Orebićem na poloostrově Pelješac a s Drvenikem na Makarské riviéře. Přístav Dominće je zastávkou rychlé trajektové linky Rijeka - Zadar - Split - Stari Grad (Hvar) - Korčula-Dominče - Sobra (Mljet) - Dubrovník - Bari (Itálie). Vyplouvají odtud také mezinárodní trajekty do Ancony v Itálii. Přístav přímo ve městě slouží především výletním lodím a jachtám. Další trajektový přístav je ve Vela Luce, kde zastavují trajekty a lodě ze Splitu, plující dál na ostrov Lastovo.