Ostrov Cres

Ostrov Cres leží ve vnějším pásu Kvarnerských ostrovů, v severozápadní části. Jeho rozloha je 405,78 km² a spolu s ostrovem Krkem patří k největším chorvatským ostrovům. Má výrazně protáhlý tvar, jehož délka je od severu po jihu 66 km a je široký 2 až 13 kilometrů. Na Jadranu je druhý největší po ostrovu Hvar. Pobřeží není členité, jen kolem lokality Punta Križa. U jihozápadního pobřeží Cresu leží několik malých ostrůvků (Zeća, Zaglav, Galiola a Visoki).

Sever ostrova Cres je hornatý a nachází se zde nejvyšší vrchol, Gorice (648 m). Na severovýchodě vane silný větr z pevniny, bóra, a proto je pobřeží pusté, nehostinné a téměř neobydlené. Severozápad ostrova je chráněný a pokryvají ho bukové, dubové a habrové lesy. V jižní části jsou rozsáhlé pastviny. V poslední desetiletích se zde zalesňují některé menší lokality, např. východně od Vranského jezera. Úrodná je pouze střední část ostrova kolem městečka Cres.

Přírodní úkazy ostrova Cres

Cres nemá žádné povrchové vodní toky. Celý ostrov i se sousedním Lošinjem je zásobován pitnou vodou z Vranského jezera, které je přísně chráněné. Jedná se o sladkovodní jezero o rozloze 5,8 km² a patří k pozoruhodným přírodním fenoménům. Jeho hladina je 13 metrů nad mořem (kryptodeprese) a dno je v hloubce 68 metrů pod hladinou moře. Předpokládá se, že je převážně zásobeno vodou z podzemních sladkovodních pramenů z pevniny a doplňováno je srážkami a podzemními zdroji. Jeho voda je velmi čistá a má vynikající kvalitu. Zásoby vody v jezeře jsou obrovské, asi 200 miliónů kilometrů krychlových vody.

Na ostrově Cresu se nachází dvě ornitologické rezervace ze tří v celém Kvarneru (ta třetí je na ostrově Prvić), které byly zřízeny k ochraně vzácného ptáka, supa bělohlavého. Jedna rezervace je "Podokladi" na lokalitě Orlec - Koromačno (11 km od městečka Cresu), druhá je rezervace "Kruna" na lokalitě Beli - Merag. V Beli je také jedinečné ekocentrum, kde žijí autochtonní druhy fauny, je tu i útulek pro zraněné ptáky. Pro turisty jsou tu velmi zajímavé ekostezky. Moře kolem lošinjsko-creského souostroví bylo 6. srpna 2006 vyhlášeno prvním chráněným úsekem moře kvůli intenzivní ochraně zdejších delfínů skákavých.

Minulost ostrova Cres

Původními obyvateli Cresu byli ilyrští Liburnové, pozůstatky jejich opevněných sídel (tzv. gradin) se dochovaly na návrších na několika místech ostrova. Později zde žili Řekové a pak Římané, založili zde osady Crepsa (Cres) a Apsoros (Osor). Slované se tu usídlili v raném středověku. Největší rozkvět zažil ostrov v 15. století za Benátčanů, kteří zde byli pány až do roku 1797, pak následovala etapa rakousko-uherské nadvlády. Po první světové válce byl ostrov připojen k Itálii a po roce 1945 k Jugoslávii.

Cres původně tvořil s ostrovem Lošinj jeden velký ostrov s názvem Apsyrtides a byl největším ostrovem Jadranu. Již ve starověku vybudovali řečtí nebo římští osadníci v nejužším místě ostrova (u města Osoru) úzký průplav, aby zkrátili plavbu svým lodím. Tak se oddělil Cres od Lošinje. V současnosti oba ostrovy spojuje otočný most, který se otáčí na krátkou dobu vždy ráno a večer, aby zde mohly proplout lodě.

Každodenní život na Cresu

Místní obyvatelé se živí hlavně zemědělstvím (vinná réva, olivovníky), chovu ovcí, stavbě lodí, rybolovu a zpracování ryb. Administrativním střediskem je největší město na ostrově, Cres. Většina městeček leží v západní části ostrova, jsou to: Porozina, Osor, Valun a Punta Križa. Městečko Cres a Martinšćica jsou vlastně jediná letoviska s možností ubytování v hotelu, ostatní místa na ostrově jsou příjemné malé osady pro jednoduchý odpočinek s ubytováním v soukromí. Ostrov Cres má největší koncentraci kempů na celém chorvatském pobřeží, jejich kapacita je o moc vyšší než ve všech hotelových zařízeních na ostrově.

Hlavní ostrovní silnice vede ostrovem od severu směrem na jih, od Poroziny přes Cres až do Osoru. Zde pak navazuje místní komunikace na jih, do oblasti Punta Križa. Z Osoru lze pokračovat přes most na ostrov Lošinj. Cres má dobré trajektové spojení, a to buď s pevninou linkou z Brestove (30 km jižně od Opatije) do Poroziny, nebo s ostrovem Krk linkou z Valbisek (na jihozápadě Krku) do Meragu (Krk je spojen s pevninou Krckým mostem).