Kvarnerské ostrovy

Patří k nim převážně větší ostrovy ležící v Rijeckém a Kvarnerském zálivu, mezi mysem Kamenjak na jižním konci Istrie a Ljubačskou úžinou na jihu. Řadí se k nim také nejjižnější ostrov Pag, přestože správně a částečně i geograficky patří jinam. Ke Kvarnerským ostrovům patří hlavně kvůli své poloze a charakterem rekreačního využití. Souotroví se skládá z vnějšího a vnitřního pásu. K prvnímu patří ostrovy ležící blíž k otevřnému moři jako jsou: Cres, Lošinj, Unije, Susak, Ilovik a několik malých ostrůvků. Vnitřní pás rozkládající se u pobřeží je složen z převážně velkých ostrovů - Krk, Rab, Pag a jen několik malých, jako je Goli otok, Grgur, atd.

Krajina Kvarnerských ostrovů

Kvarnerské ostrovy působí hlavně ze své severovýchodní strany jako pustá a holá krajina, která nemůže být vhodná pro život. Tyto znaky jsou především patrné na ostrovech jako je Krk, Cres, Rab, Pag, Goli otok nebo Grgur. Pokud se na některý z nich vydáte a trochu ho poznáte, uvidíte, že jeho opačná tvář skrývá bujnou vegetaci, krásné pláže, nádherná starobylá městečka a vesnice. Proto zde má turistický ruch zapuštěné kořeny podlouhé desítky let a také jsou zde vhodné podmínky k jeho dalšímu rozvoji, zejména na Krku a Rábu.

Většinu návštěvníků v krajině zaujmou podivné zídky, kterými je protkané celé chorvatské pobřeží a ostrovy. Turisté netuší k čemu takové desítky kilometrů dlouhé zídky slouží ve zdejší pustině. Říká se jim „ gromače" a jsou postavené z lomového kamene bez malty, jen nasucho. Jejich dřívější funkce byla v taková, že ohraničovaly soukromé pozemky s pastvinami a také chránily obdělávaná pole před nevlídnými mořskými větry. V minulosti sloužila místní půda k obživě a krajina nebyla tak nehostinná a pustá, jako je dnes.

Přestože Kvarnerské ostrovy působí nevlídně, je zde poměrně dost lesního porostu. Na dalších ostrovech jsou stále patrné zbytky rozsáhlé vegetace, např. Krk je ze 30 % zalesněný nebo les Dundo na Rabu. Někde se místní pokouší obnovit původní lesy, jako tomu bylo např. na ostrově Lošinj v oblasti Čikat, kde byly znovu vysazeny původní středomořské stromy. Právě proto, že je zdejší vegetace poměrně silně poničená, snaží se o ni místní obyvatelé pečovat.

Hospodářství na Kvarnerských ostrovech

Nejdůležitější složkou místního hospodářství je cestovní ruch. Doplňkový význam má zemědelství, především pěstování vinné révy, olivovníků a zeleniny. Na ostrově Pag se zase chovají ovce a z jejich mléka se vyrábí pažský sýr, který je proslavený po celém Chorvatsku. Na Krku se pro změnu pěstují prosluvé odrůdy bílého vína, např. vrbnik nebo žlahtina. Červené víno trojišćina se vyrábí na ostrůvku Sušac.

Dovolená na Kvarnerských ostrovech

Na Kvarnerských ostrovech má turistika dlouhou tradici sahající již do první poloviny 20. století. Proto místní obyvatelé velmi dbají na životní prostředí, krásné pláže a čisté moře. Nejkrásnější písečné pláže se nachází na Rabu tzv. Rajská pláž u Loparu, pláž v Njivici na Krku a některé pláže na Pagu. Široké využití nabízí také moře, nejen ke koupání, ale také k různým sportovním zážitkům. Výborné podmínky na ostrovech má jachting, potápění a podmořský rybolov. O vyhlášených podmínkách pro podmořský rybolov vypovídá také to, že se zde mnoho let pořádá světová soutěž v podmořském rybolovu, která se jmenuje Novoroční pohár měst. Událost je proslulá i v zahraničí a utkávají se zde ti nejlepší sportovci. Nejvyhlášenějším místem, které má skvělé zázemí k jachtingu je ostrov Krk, za ním následují Cres a Rab. Místní pláže disponují také hřišti sloužící k různým míčovým hrám. Během letních měsíců se na ostrovech pořádají různé sportovní akce. K nejoblíbenějším patří např. Lošinská regata začátkem srpna, Kvarnerská regata v Malinské v září, tenisový turnaj Lošinská riviéra v černu a červenci v Malém Lošinju.