Konavle

Kraj Konavle se rozkládá na ploše 209 km² jihovýchodně od Dubrovníka. Táhne se v délce asi 20 km od osady Plat na jihovýchodě přes městečka Cavtat a Molunat k mysu Oštro na poloostrově Prevlaka. Horskými pásmy hraničí na východě s Černou Horou a na severu a sevevýchodě s Bosnou a Hercegovinou. V masívu Sniježnica je nevyšším vrcholem Konavle Ilijin vrch (1234 m. n. m.). Střed oblasti Konavle tvoří úrodné Konavelské polje, které je na západě od moře odděleno další pahorkatinou. Ta prudce spadá do moře Konavelskými stěnami, souvislým skalním útesem, který se táhne v délce 20 km od Cavtatu až k zátoce Donji Molunat.

Významným přírodním dědictvím Konavle jsou místní řeky: Ljuta, Konavočica a Kopačica, jenž dávají dostatek vláhy místním polím. Proto přispívají spolu s příhodnými klimatickými podmínkami k intenzivnímu zemědělství (zejména pěstování vinné révy, ovoce a zeleniny) a hustému osídlení. V celé oblasti roste hodně vegetace, a proto bývá Konavle také nazýváno jako "zahrada Chorvatska" nebo "zelený ráj". Místní kraj je bohatý i na lesy (borovicové, cypřišové, vavřínové, dubové), které se táhnou vysoko do horských svahů. V současnosti se většina místních obyvatel vzdalo tradičního zemědělství a živí se hlavně turistickým ruchem. Přispělo k tomu vybudování několika hotelů a hlavně letiště v Čilipi nedaleko Dubrovníku. 

Historie oblasti Konavle

Konavle osídlili v 5. a 4. století př. Kr. Ilyrové, které později nahradili Římané. Ti na místě řecké kolonie Epidaurum (Cavtat) vytvořili důležité obchodní a námořní centrum. Kromě pozůstatků římského akvaduktu u vesnice Vodovađa, se po nich dochovaly zbytky Villy Rustica, hrobky, pozůstatky silnice a mnoho archeologických nálezů.

Ve středověku bylo Konavle součástí mocných feudálních pánů z Bosny. Archeologické nálezy a památky z tohoto období jsou pohřebiště Bogumilské stéčky v Konavoski kopcích. Jako jeden z nejkrásnějších náhrobků je považován ten v Brotnice na hřbitově kostela svatého Tomáše. 

V 15. století díky intenzivnímu diplomatickému jednání koupila Dubrovnická republika 24. června 1419 oblast východní a kousek západní části Konavle od bosenských pánů, kteří na oplátku dostali palác v Dubrovníku, cenné pozemky ve farnosti Dubrovník, roční mýtné a 12 000 dukátů v hotovosti. Po osmi letech ke dni 31. prosince 1426 koupil Dubrovnik zbývající západní část Konavle za stejných podmínek jako tu východní. Dubrovník zde investoval poměrně hodně peněz a staveb, které se dochovaly do dnešních dnů, např. palác rektora v Pridvorje, obranné opevnění na jižním konci tehdejší Dubrovncké republiky. Konavle bylo největší sýpkou Dubrovnické republiky až do jejího zrušení v roce 1808. Po krátkém období francouzské okupace, zdevastovali Konavle okupanti z Černé Hory a Ruska. Po Vídeňském kongresu v roce 1815 přešel s Dubrovnickou republikou pod habsburskou vládu. 

Poslední velká devastace tohoto kraje se odehrála během války v roce 1991 - 1992. Na kopci nad obcí Djurinići byl na jaře roku 2004 otevřen válečný památník, a to na místě chorvatského protileteckého a protipěchotního vojenského postavení na chorvatsko-černohorské hranici, kde bojovali chorvatští obránci v tzv. Vlastenecké válce s pronikajícími Srby a Černohorci. V blízké budoucnosti bude památník doplněn malým muzeem.

Celá oblast Konavle měla specifický vývoj, vytvářela se zde totiž velká rodová společenství. Podle toho vypadá i uspořádání místních vesnic a jejich stavební ráz. Ve vzhledu se odráží typický způsob života, stavební zvláštnosti a zvyky. Domy jsou velice pěkné, většinou seskupené do větších celků. Jsou patrové, postavené z kamene se zvláštními ozdobnými detaily, jako např. belvedéry (nástavby na vlastní dům, umožňující široký výhled po kraji), balkony, ozdobné sloupy, vnější schodiště, kamenné pyramidální zastřešení nad velkým vnitřním ohništěm, tzv. kominati a otevřené průchody domů. Celá architektura reprezentuje bohatství a kulturní založení zdejších obyvatel. K charakteristickým znakům konavelského kraje patří místní lidové kroje, zejména ženské se řadí k nekrásnějším a nejznámějším po celém Chorvatsku, a také lidový tanec lindjo.

Život v Konavle

Území Konavle je poměrně hustě osídleno, žije tu 9 500 obyvatel ve 33 obcích a osadách. Mezi největší patří městečka Cavtat, Molunat, Čilipi a Gruda. Přímořský Cavtat je po dlouhá desetiletí vyhledávaným letoviskem, proslulým především svou bohatou zelení, členitým pobřežím a luxusními hotely. Za první republiky byl oblíbeným místem českých umělců. Jižní část pobřeží kolem Molunatu a poloostrov Prevlaka nebyla pro cestovní ruch téměř využívána. Molunatu je oblíbeným malebným nejjižněji položeným chorvatským letoviskem. V budoucnosti se počítá v zájmu zachování zdejší nedotčené přírody jen s omezeným využitím této části pro cestovní ruch.

U obce Čilipi je dubrovnické letiště. V létě se do obce sjíždějí o nedělích a svátcích turisté, protože se na zdejší bohoslužby v kostele svatého Mikuláše dostavují místní věřící v krojích z celého okolí.

V obci Mihanići působí naivní sochař a malíř Miho Šiša Konavljanin, kde je i jeho galerie.

Častým cílem výletů je restaurace Konavoski Dvori v osadě Ljuta (součást obce Pridvorje), která se nachází na břehu stejnojmenné říčky ve starém mlýně. Lze tu ochutnat skutečné dalmatské speciality, mj. připravované pod poklopem v řežavém popelu. K nejnavštěvovanějším lokalitám patří nádherné vyhlídkové místo Soko-grad (též Sokol) u obce Dunave, kdysi to byla strategicky významná pevnost vybudovaná na základech ilyrského a římského opevnění.