Dubrovnická riviéra

Jedná se o úsek pobřeží od městečka Slana do Dubrovníka. Dubrovnická riviéra leží na jihodalmatském pobřeží, a sousedí se zajímavou oblastí delty řeky Neretvy, nedalekým poloostrovem Pelješacem, který je pokrytý vinicemi a oblastí zvanou Župa Dubrovačka. Pobřeží patřilo po staletí k Dubrovnické republice a do značné míry nese pečeť jejího historického vývoje. Jedná se většinou o místa, která sloužila dubrovnické šlechtě k odpočinku, rekreaci a reprezentaci. Jejich ráz a atmosféra odpovídala záměrům a estetickému cítění dubrovnických patriciů (Slano, Trsteno, Orašac, Zaton). Mezi městečky obzvlášť vyniká Trsteno, kde najdete letní sídlo Gučetićů. 

Někdy se pod Dubrovnickou riviéru zahrnují také letoviska situovaná jižně od Dubrovníku, tedy oblast od Kupari až po Cavtat nazývaná Župa Dubrovačka. Samotný Cavtat se pokládá za nejkrásnější městečko ležící v nejjižnější části Chorvatska. Na nejjižnějším poloostrově Chorvatska, který uzavírá Boku Kotorskou, se rozkládá obec Prevlaka. Blízko ní také vyrostl rekreační Park Prevlaka s možnostmi zábavy, vodních, plážových i adrenalinových sportů.

Hospodářství na Dubrovnické riviéře

Klima je na Dubrovnické riviéře velmi příznivé, průměrná letní teplota je zde totiž 26°C a roční délka slunečního svitu dosahuje 2 629 slunečních hodin. Tato část pobřeží je také chráněna vysokými kopci před silnějšími větry vanoucími z vnitrozemí, proto se zde po staletí dařilo zemědělství. Na Dubrovnické riviéře se pěstovaly různé plodiny jako ovoce, zelenina, vinná réva a olivy. Velký význam měl pro hospodářství i rybolov, to ale v posledních desetiletích částečně pozměnil cestovní ruch. Nachází se tu totiž menší a příjemná letoviska, která si zachovala nedotčené kouzlo původních přímořských míst. Ve druhé polovině minulého století bylo postaveno jen málo hotelových komplexů. Jižní část Dubrovnického přímoří zůstala vyhrazena pro večerní posezení v podnicích s bohatou gastronomickou nabídkou a krátkodobý odpočinek Dubrovničanů.

Historie Dubrovnické riviéry

Na Dubrovnické riviéře se nachází mnoho předhistorických náhrobků (tumulů), které jsou rozesety na pobřeží (ve Slanu) i ve vnitrozemí (Gradina, Lisac, Mravinjac aj.). Opevněná hradiště (tzv. gradiny) ze 3. století př. Kr. tu zůstaly po ilyrském kmeně Ardijů. Ty vystřídali Římané, kteří se tu stali pány na půl tisíciletí, po nich se dochovaly zbytky hospodářských usedlostí. Vládu Říma vystřídala Byznatská říše, s památkami: např. apsida kostela ve vesnici Čepikuće u Slana (ve vnitrozemí) nebo pozůstatky františkánského kláštera ve Slanu.

Během dalších staletí se zde střídaly lokální vládcové a pokusy Benátské republiky ovládnout tuto část pobřeží. Ve 14. století získala politickou nezávislost Dubrovnická republika a jako taková rozšířovala a zabezpečovala své území proti sousedům. Koupila městečko Ston a poloostrov Pelješac a v roce 1399 i dubrovnické přímoří, které od té doby zůstalo v jejích rukou dalších 400 let. V pozdním středověku začal i na území Dubrovnické riviéry pronikat z Bosny a Hercegoviny fenomén, středověké náhrobní kameny zvané stećci. Na pobřeží se nachází 26 nekropolí stećků, a to v blízkosti kostelů, středověkých hřbitovů a podél cest.

Celá Dubrovnická riviéra byla značně poničena během válečných událostí v letech 1991 až 1992 a tím byl utlumen turistický ruch. Dnes jsou již škody opravené a pobřeží se svými letovisky se zase těší zájmu ze strany turistů. Infrastruktura je ještě ve výstavbě, přesto zde naleznete dostatek kvalitních hotelů, apartmánů a dalších ubytovacích zařízení na úrovni. Díky vybudování mostu přes řeku Rijeka Dubrovačka v roce 2002, byl značně zjednodušen příjezd do Dubrovníku, protože se nemusí objíždět celý tok řeky.

Cestovní ruch na Dubrovnické riviéře

Turisté si Dubrovnickou riviéru oblíbili kvůli krásným oblázkovým a kamenitým plážím, nádherně modrému moři, bohaté vegetaci a historickým a kulturním zajímavostem. Mezi nejznámější střediska na Dubrovnické riviéře patří Zaton a Orašac nacházející se v překrásné zátoce. Obě letoviska nabízí kvalitní turistické zázemí a vše potřebné k trávení pohodové dovolené. Skvělého koupání si můžete užívat i v Ploče a Blace ležících 5 kilometrů od ústí řeky Neretvy do moře (voda je sladko-slaná). Velký význam má pro cestovní ruch městečko Čilipi s letištěm, které využívají turisté mířícími do Dubrovníku a jeho okolí. V samotném Čilipi je zajímavé etnografické muzeum a řada památek, z nichž vyniká kostel svatého Mikuláše. Pokud byste kromě koupání chtěli poznat také některé z místních zajímavostí, doporučujeme navštívit městečko Trsteno, které se proslavilo svým arboretem. Jde o jedinou větší a také nejstarší botanickou zahradu ležící ve středomořském pásmu, založena byla již v roce 1502. Součástí zahrady je i renesanční zámeček ze 17. století.