Cres

Historické město leží na západním pobřeží ostrova Cres a zároveň je jeho správním střediskem, protože je největším, má 2 300 obyvatel. Důležitými spojnicemi s pevninou jsou pro Cres dva nedaleké trajektové přístavy. První, v Porozině, se nachází 26 kilometrů od městečka a vyjíždí z Brestove. Druhým, bližším je přístav Merag vzdálený pouze 4 kilometry, odtud plují lodě na ostrov Krk. Město je situováno u hlubokého stejnojmenného zálivu, který obklopují okolní kopce a chrání ho. Proto je po mnoho století vyhledávaným a bezpečným lodním přístavem.

Velkou výhodou Cresu je jeho úrodné okolí, které je zemědělsky využívané. Další devízou je nedaleké Vranské jezero, jež zásobuje vodou nejen obyvatele, ale také zdejší pole. Nejčastěji se tu pěstuje ovoce, zelenina, olivovníky a vinná réva. Vedle turistického ruchu se místní obyvatelé živí i rybolovem a stavbou lodí.

V posledních letech se Cres proměnil ve vyhledávané rekreační středisko, přesto je zde stále klid a krásná příroda. Stará městská část je chráněna hradbami a uchovala si svoje kouzlo bez moderních zásahů. Nová část a s ní většina soukromých ubytovacích kapacit a hotelů leží na okrajích Cresu.

Historie

Cres má bohatou minulost, první stopy osídlení jsou po ilyrských a liburnských kmenech, jejichž pozůstatky jsou především na návrší svatého Batorloměje. Římané založili na ostrově tzv. Republicu Crepsa, kdy největší význam mělo městečko Osor, které během staletí ztratilo na významu. V 10. století se v Cresu usídlili Chorvaté, ale ty brzo vystřídali Benátčané, kteří ostrovu vládli se dvěma přestávkami až do konce 18. století. Cresu za jejich správy připadl status města již ve 14. století a v polovině 15. století se stal administrativním střediskem ostrova a sídlem benátské správy pro ostrovy Cres a Lošinj. Stoletou nadvládu zde měli od roku 1813 Habsburkové. Po první světové válce připadl Cres a Lošinj k Itálii a od roku 1943 je ostrov chorvatský.

Památky

Současný vzhled starého města mu vtiskli Benátčané již v gotickém a hlavně v renesančním období. Díky jeho vzdálenosti od pevniny se jeho starobylý a romantický ráz dochoval téměř neporušený. Cres se pyšní malými náměstími, hustou spletí úzkých uliček s vysokými výstavními paláci, domy a církevními stavbami. Benátčané během 16. a 17. století nechali město obehnat hradbami, protože se stalo správním střediskem ostrova. Do dnešních dnů se částečně opevnění dochovalo.

Centrum Cresu se nachází na malém prostoru, které obklopuje přístav Mandrać a 200 metrů benátských hradeb s válcovou věží Creska kula a tři renesanční městské brány (Bragadina, Marcela a Sv. Mikulo).

Téměř všechny významné historické stavby jsou umístěny na Mandraći. Stojí zde městská lodžie, městská brána s hodinovou věží pocházející z přelomu 15. a 16. století a budova městského špýcharu, která byla postavena v 15. století, z níž je dnes hotel. Za ním se nachází nejkrásnější creská budova, goticko-renesanační palác, který patřil šlechtické rodině Petrisů. V současnosti je v něm umístěno Creské muzeum, kde se nachází archeologické, pletencové ornamenty, ikony a sochy.

Ve městě je několik kostelů různě rozmístěných, za městskou branou Mandraće je gotický kostel Panny Marie z 15. století s novější zvonicí. V její faře se nalézá malá obrazová sbírka, která má ale hodnotné originály, například od A.Vivariniho Svatý Šebestián se světci. Na jih od hlavní ulice stojí románský kostel svatého Izidora, jenž je zároveň patronem města.

Za hradbami starého města, východním směrem, se nachází františkánský klášter pocházející ze 14. století. Jeho součástí je kostel s cennými artefakty (gotické plastiky, starobylý nábytek, kodexy a inkunábule) a v interiéru kláštera jsou dvě křížové chodby. Uložena je zde i nejstarší chorvatská kniha vytištěná v hlaholici na chorvatském území, tzv. hlaholský misál, který byl vytištěn v Senji v roce 1494.

Dovolená v Cresu

V Cresu se můžete ubytovat v hotelové „aglomeraci“ asi 10 minut pěší chůzí západním směrem od centra města. Hotely leží u pobřeží v borovicovém lese. Ve starém městě se nachází pouze jeden hotel, a to Cres. Další ubytovací možností jsou soukromé apartmány, penziony a pokoje. V Cresu je také kemp Kovačine, který má část své pláže vyhrazen pro naturisty.

Podél celého pobřeží jsou krásné pláže s pozvolným vstupem do moře, což je vhodné zejména pro rodiny s malým dětmi. Převážně tady narazíte na oblázkové, kamenité a štěrkovité pláže, které jsou užší a rostou na nich stromy. Některé pláže mají betonové nebo travnaté plochy ke slunění. Vyznamenání Modrou vlajku získala místní pláž u kempu Kovačine, která je z části i naturistická.

Turisté jezdí do Cresu na dovolenou především kvůli jeho zaměření na vodní sporty. Výborné podmínky má Cres především pro potápění, protože zdejší moře je velmi čisté a také tu má tento sport svoji školu s dlouholetou tradicí. Dále se můžete v Cresu věnovat jachtingu, windsurfingu nebo podmořskému rybolovu. Na okraji města je marina Cres, kde si můžete zapůjčit sportovní potřeby, lodě nebo dokonce i jachty. Vyhlášenou místní soutěží je regata Cres-Cup. Z ostatních sportů se těší velké oblibě tenis, minigolf a cyklistika, protože ostrov je protkán upravenými stezkami různé náročnosti.

Během léta se v Cresu téměř denně konají nějaké zábavní nebo kulturní akce, jejichž výčet je opravdu široký, od vystoupení populárních zpěváků a skupin, folklórní večery, rybářské slavnosti, přes divadelní představení na náměstí Pjaceta, koncerty vážné hudby ve františkánském klášteře, až po módní přehlídky. Oblibě se těší i Letní karneval, na jehož programu jsou hudební koncerty, trhy s domácími výrobky, žonglérská vystoupení, folklórní představení a sportovní soutěže. V nedaleké vesničce Lubenice probíhají od poloviny července do poloviny srpna koncerty klasické hudby pod otevřeným nebem.

Tipy na výlety

Dvacet jedna kilometrů od města Cresu, asi tak ve středu ostrova, leží malá vesnička Lubenice. Leží v nadmořské výšce 387 m. n. m. Oblíbeným turistickým cílem je ze dvou důvodů. Jednak proto, že nabízí krásný výhled na okolí ostrova a pak proto, že se zde dochovala starobylá přímořská pevnost, která byla téměř nedobytná, protože Lubenici chránily mohutné hradby. Vesnice proto patří k chorvatským chráněným památkám. V současnosti zde žijí pouze staří lidé, kteří vymírají a mladí se raději stěhují na pobřeží, kde snadněji seženou práci. Místní se snaží oživit zájem o vesnici tím, že zde v letní sezónu pořádají Lubenické hudební večery, kdy umělci přádají koncerty vážné hudby v přírodě pod noční oblohou. Pokud byste chtěli navštívit Lubenické hudební večery, tak se můžete informovat v místních cestovních agenturách nebo v recepcích hotelů. Jestli se vydáte do vesnice sami, musíte počítat s nekvalitní silnicí a prudkým stoupáním.

Nedaleko vesnice Lubenice se nachází pobřeží s mnoha malými zátokami, dostanete se k nim po sestupu z vesnice, kdy překonáte převýšení 400 metrů. Směrem na jih leží zátoka Žanja, kde je Modrá jeskyně. Při odlivu do ní můžete doplavat dlouhým nízkým tunelem. Strop jeskyně je ve výšce 15 m, světlo do ní proniká otvorem pod mořsko hladinou a lom světla také vytváří nádehrnou tyrkysovou barvu. Pokud byste chtěli vidět na vlastní oči tento jedinečný zážitek, tak se zeptejte v místní cestovní agentuře, protože do Modré jeskyně se pořádají jednodenní výlety s fish piknikem.