Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

11. 12. 2015

Jak se slaví Vánoce v Chorvatsku

Také v Chorvatsku jsou Vánoce (tzv. Božić) jeden z nejdůležitějších církevních svátků. Tyto svátky slaví podobně jako my v Čechách. Přestože je řada zvyků podobných, některé jsou jiné.

 

Jak se slaví Vánoce v Chorvatsku
Jak se slaví Vánoce v Chorvatsku

Také v Chorvatsku jsou Vánoce (tzv. Božić) jeden z nejdůležitějších církevních svátků. Chorvaté je chápou jako svátky víry, lásky a především oslavy narození Krista. Tyto svátky slaví podobně jako my v Čechách. Přestože je řada zvyků podobných, některé jsou jiné.

Vánoční období v Chorvatsku začíná adventem (Došašće) na přelomu listopadu a prosince, kdy začíná nový církevní rok. (Advent, tj. období očekávání příchodu Ježíše Krista na zem a přípravy na něj.) O první adventní neděli se také zapaluje první svíčka na adventním věnci. Ten se v Chorvatsku splétá z větviček stálezelených rostlin. Spletený věnec nemá začátek ani konec a symbolizuje tak Boha s jeho nekonečností. Každou další neděli se pak zapaluje další svíčka.

Nedílnou součástí předvánočního období je svátek sv. Mikuláše (6. prosince), který i v Chorvatsku obdarovává děti sladkostmi jako u nás. Chodí v předvečer svého svátku, tj. 5. prosince a je stejně oblečen jako u nás. Doprovází ho jen tzv. krampus, symbol ďábla - čerta, který vyplácí metlou zlobivé děti a dává jim pod polštář malou rákosku. To je připomenutí toho, aby se zlepšily.

V předvánočním čase vysévají Chorvaté do misek obilí. Zelenající se obilí symbolizuje život. Misky s obilím zdobí vánoční stůl a jsou pokládány také pod stromeček k jesličkám.

Na Štědrý den (tzv. Badnjak) se Chorvaté připravují na příchod Ježíše. Lidé se snaží držet půst, balí se dárky, zdobí se stromeček a připravuje se slavnostní večere. K obědu si Chorvatské pochutnávají na rybě. Na pobřeží jedí výhradně mořské ryby, ve vnitrozemí dávají přednost tresce nebo štice. Přílohou jsou pečené brambory a bramborový či francouzský salát. Ke Štědrému dni patří také koledy a slavnostní obřad rozsvěcování stromečku. Ke sváteční večeři se připravuje krůta, což je jeden z rozdílů oproti nám. Večeře je se podává až kolem desáté večer. Po ní si lidé povídají a později vyráží do kostela na půlnoční mši (polnoćki), čímž začínají Vánoce.

Dárky se v Chorvatsku dávají pod stromeček 24. prosince, ale rozbalují se až na Boží Hod (Božić), tedy ráno 25. prosince. Po rozbalení dárků následuje oběd a rodiny se navzájem navštěvují. Jídlo si každý volí podle svého, nejčasněji se připravuje drůbež, zpravidla kachna, husa či kuřecí maso. K Vánocům neodmyslitelně patří také vánoční cukroví a koláče.

Vánoce jsou rodinnými svátky, zato Nový rok se slaví v širokém okruhu přátel. Chorvaté přelom roku slaví bujaře, nedílnou součástí oslav je alkohol, zábava i velkolepé půlnoční ohňostroje. 

Celé vánoční svátky jsou zakončeny svátkem Tří králů (Tri kralja). Ti přišli z Východu do Betléma, aby se poklonili právě narozenému Ježíškovi a položili mu k nohám své dary - zlato, kadidlo a myrhu. Po vesnicích v ten den chodí tzv.zvjezdari, trojice chlapců oblečených jako tři králové, kteří nosí svítící hvězdu symbolizující betlémskou hvězdu. Trojice zpívá koledy a přeje lidem Boží požehnání.


Podobné články: