Západoistrijské ostrovy

Brijuni

Mezi ostrovy západní Istrie patří pouze dva nazvané Brijuni, a to Velký Brijun a Malý Brijun a dalších 13 malých ostrůvků. V roce 1983 byly tyto ostrovy s přilehlým mořem prohlášeny národním parkem. Patří mezi chorvatské nejpěknější a můžete se do něj vydat na výlet, ale musíte dodržovat pravidla. Brijuni od pevniny dělí dva kilometry široký Fažanský průliv. Zhruba osm kilometrů na sever od Puly leží městečko Fažana, ze kterého začínají výlety do národního parku. Odtud vyjíždí pravidelné lodní linky plující dvacet minut na ostrovy.

Brijuni byly po dlouhé desetiletí veřejnosti uzavřené. V roce 1947 si zde nechal postavit prezident Tito na jihozápadě ostrova letní rezidenci, Bílou vilu. V roce 1956 zde byla podepsána zakládací listina Hnutí neangažovaných zemí, tzv. Brijunská deklarace. Prezidentské sídlo pořád funguje a bylo zde vybudováno i významné kongresové středisko. Hlavy států zde trávili jak letní, tak zimní dovolené a každoročně se sem rádi vraceli. Dnes jsou ale také ostrovy zpřístupněny turistům.

Národní park Brijuni - oáza klidu

Brijuni za svou vyhlášenost vděčí zeměpisné poloze a velmi dobrým klimatickým podmínkám. Panuje zde mírné podnebí, v létě se průměrné teploty pohybují kolem 23°C a zimy tu nejsou chladné. Většina ostrova je pokryta původní středomořskou vegetací. Rostou zde lesy dubu cesmínového, vavřínu a borovice. Svou domovinu tu získaly i další přivezené rostliny, jako jsou sekvoje, cedry, bambusy nebo eukalypty. Některé druhy exotických dřevin dostal prezident Tito darem od státníků z cizích zemí. Brijuni právem patří k chloubám okrasného zahradnictví. Stromořadí, odpočívadla nebo jen zákoutí jsou uspořádana tak, že vše dohromady ladí a dává krásný citlivě vytvořený celek.

Během první světové války byly ostrovy hodně poškozeny. Lidé se je snažili dostat do původního stavu, to ale přerušila další válka, která je ještě více zničila. Neštěstí si Brijuni zvolil za své oficiální letní sídlo jugoslávský prezident, který velkou mírou přispěl k jejich obnovení a zmodernizování. Nechal vybudovat novou infrastrukturu, dbal na zachování antických památek a založil v západní části zoo-safari, kde žíjí volně v přírodě žirafy, zebry, lamy, jeleni a další zvěř. Ostrovy také poskytují dobré podmínky pro zimování tažných ptáků, kterých tun žijí hejna.

Ostrov Veli Brijun

Větší ostrov Veli Brijun má rozlohu 56 kilometrů čtverečních a jsou na něm všechny ostrovní atrakce. Nejstarší historickou památkou je torzo římské venkovské vily. Jedná se o velký komplex budov, který zahrnuje tři chrámy, termy, hospodářské budovy a domy pro služebnictvo. Vše bylo spolu propojeno mozaikovými cestami. Další významnou památkou tentokrát z byzantského období je pevnost, složená obytných a hospodářských budov ze 4. - 5. století. Ze středověku pochází hranolová věž, neboli benátský kaštel a gotický kostel svatého Germana z konce 15. století, kde je sbírka fresek a hlaholských památek.

Na Brijuni se autem nedostanete, protože tu mají zákaz. Dopravu zajišťují vláčky. Pokud se chcete na ostrově ubytovat, tak hotely sídlí ve východní části Velkého Brijunu. Nachází se zde především luxusnější hotely ve výjimečném prostředí, které si může dovolit zaplatit bohatý turista. Stejně jako na pevněni i na Brijuni je zajištěná zábava a můžete se věnovat aktivně sportování. Hlavně těm vodním jako jsou jachting a widsurfing, ale i golfu, tenisu nebo projížďkám na koni.

Kdybyste se chtěli na ostrovy vydat svou lodí, platí zde přísná omezení. Je zakázáno kotvit ve všech zátokách kromě jedné, Veli Brijun. Jsou tu však velice vysoké poplatky. Pokud byste rádi přenocovali na ostrově, budete se muset ubytovat v hotelu a na lodi může být pouze jeden člen posádky.