Pag

Na ostrově Pag leží jeho stejnojmenné největší město, které je zároveň i jeho administrativním centrem s 2 500 obyvateli. Rozprostírá se na jihovýchodním pobřeží ostrova u Pažského zálivu, jenž jihovýchodním směrem přechází ve slané jezero. Záliv je mělký i v ostatních částech.

Místní obyvatele nejvíce živí kromě turistického ruchu i zemědělství, chov ovcí, rybolov, stavba malých loděk a výroba soli, v okolí Pagu se totiž nachází rozsáhlé saliny a solné mlýny.

Prěstože ostrov nepatří mezi ty největší chorvatské, je proslulý díky svým specialitám. Velmi vyhledávanou delikatesou je pažský sýr, který se skladuje zabalený ve vlhké utěrce napuštěné olejem. Dalšími kvalitními a chutnými potravinami jsou místní bílé víno žutica a med z šalvěje lékařské. Specifickou chuť má i jehněčí a ovčí maso, jenž získává svou příchuť díky tomu, že dobytek spásá rostliny prosycené solemi vypařovanými z mořských vod.

Rukodělnou památkou jsou pažské krajky šité jehlou a tenkou nití, právě Pag patří k jednomu ze tří velkých krajkářských center v Chorvatsku. Pro svou jedinečnost se v roce 2009 dostalo místní krajkářství mezi nehmotné památky kulturního dědictví UNESCO.

Historie a památky

Na sklonku středověku bojoval Pag se Zadarem a město utrpělo značné ztráty. Obyvatelé se dohodli, že město nebudou opravovat, ale postaví si nové na vedlejším místě. Výstavba začala v roce 1443 podle na velmi moderních plánů stavitele Juraje Dalmatinace, budovalo se v gotickém duchu s renesančními prvky, jenž časem převážili. Pag má proto síť pravidelných rovnoběžných ulic, které protínají druhé komunikace. Náměstí mají podobu pravidelných obdélníků a čtverců.

Během nové výstavby vznikly všechny důležité budovy Pagu na náměstí krále Krešimíra. Významnou budovou byl Knížecí palác, sídlo benátského místodržícího a později městské rady. Perlou hlavního náměstí je ale kostel Nanebevzetí Panny Marie, který bývá označován jako katedrála, ale nikdy se jí z historicko-politických důvodů nestal. Zajímavou stavbou je městská věž zvaná Skrivat (kula Skrivat), která se jako jediná dochovala z devíti věží městského opevnění. Po přestavbě se bohužel žádný z výstavních paláců zdejších šlechticů, např. Portadů, Jadrulićů nebo Matasovićů, nezachoval.

K dalším významným kostelům Pagu se řadí kostel svaté Markéty, jenž je součástí klášteru benediktinek. K němu patřila i první dívčí škola a školka na ostrově. V rámci vyúky učili sestry své žačky zhotovovat krajky. Činost, které se jeptišky věnují je také charita. Velký dík si zaslouží za pomoc uprchlíkům a sirotkům během válečných konfliktů na začátku 90. let 20. století, jimž věnovali všestrannou pomoc. Na tento klášter se také váže jedna rarita. Pro celé město pečou zdejší sestry zvláštní preclíky, jimž se říká baškotini a jsou velmi vyhledávané.

Zbytky původního Pagu leží od toho současného dva kilometry a v lokalitě probíhá archeologický průzkum.

Dovolená v Pagu

Pažské ubytovací kapacity jsou v několika hotelech, například v Pagusu, Biseru, Medridijanu nebo v Plaži. Další možností jsou apartmány, kterých je zde hodně. Mezi ty lepší, ale zároveň dražší patří Belveder, Frane Dupin. Můžete také využít služeb místních penzionů nebo kempu Prosika.

V pažském zálivu, kde leží i stejnojmenné město, se nachází na 26 pláží z menších oblázků nebo z hrubého písku. Jsou známé pro svou „sluneční zvláštnost“, protože se dělí na pláže vhodné na koupání dopoledne nacházející se na severu zálivu a odpoledne ležící na západní straně. K dopolednímu koupání se hodí pláže v Kotici, Bašaci, Veli Boku, Mali Boku, Bene Stene nebo v Puntě Mikule. Naopak k odpolednímu se hodí pláže v Triglave, Dubravě, Vodici, Bošaně nebo Jaječe vode. Nejoblíbenější městská pláž Pagu se jmenuje Prosika a je oblázková. Umožňuje pozvolný vstup do vody, a proto je oblíbená mezi rodinami s menšími dětmi. Nachází se tu mnoho restaurací a barů a také můžete využít služeb sportovních zařízení (šlapadla, skútry nebo plážový volejbal). Prosika byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou. V okolí Pagu se nalézají další menší pláže. V místě Lokunja stojí za vyzkoušení místní léčebné bahno.

Ve městě můžete využít bohaté možnosti ke sportování, nejvyhledávanější jsou vodní sporty jako je jachting, windsurfing, vodní lyže a skútry nebo potápění. Oblíbenými sporty jsou i tenis nebo volejbal. Není tomu dlouho, co byl otevřen „Olimpic centar“, velké sportovní středisko. Je u městské pláže Prosik a nachází se tu několik fotbalových hřišť, bazén, tenisové kurty a hřiště na plážový volejbal. Pro milovníky lezení se v okolí nachází několik skal, například skála „Zamak“ nabízí osm lezeckých cest s obtížnostmi od 5c do 7c, skála „Stogaj“ dokonce 13 cest s obtížnostmi od 4b do 6c+. Ostrov Pag můžete procestovat i na kole, protože se tu nachází mnoho cyklistických stezek s různými obtížnostmi.

Během letní sezóny se v Pagu pořádají folklórní představení, kdy se turistům ukazují zdejší lidové tance v krojích doprovázené místními dudy. Každoročně zde probíhá festival Pažské léto, v jehož rámci se pořádají koncerty klasické hudby v místní pažské katedrále. Tuto tradici založil v roce 1999 chorvatský pianista Lovro Pogorelić. Na konci července se koná mezi turisty velmi oblíbený letní karneval a 15. srpna probíhá mariánská pouť.

V minulých letech se začalo opět hrát lidové divadelní představení „Pažská otrokyně“, které vychází ze starého pastýřského dramatu chorvatského humanisty Petra Luciće „Robinja“ (Otrokyně). Zápletkou je vykoupení vnučky chorvatského bána Derenčina z tureckého otroctví po drtivé porážce chorvatského vojska na Krbavském poli v roce 1493. Sám Derenčin zahynul v bitvě spolu s dalšími tisíci vojáky. Představení bývá hojně navštěvováno a mívá úspěch.

Pokud byste chtěli navštívit diskotéku, můžete se vydat do bývalých solných skladů, kde je provozována jediná v Pagu. Městečko je vhodné především pro nenáročné turisty na noční společenský život.

Tip na výlet

V Pagu byla otevřena expozice o historii těžby a zpracování soli na ostrově. Předpokládá se, že historie získávání soli na Pagu je již od antiky, ale první listinné dokumenty pocházejí až z 10. století. Pro město byla sůl životně důležitá, protože zajišťovala vyšší životní úroveň místních lidí. Výstava sídlí v někdejším skladišti soli se jménem Ferdinand pocházející z roku 1629 na místě dřívějšího opatství. Takových kamenných budov je v Pagu celkem devět a vznikaly od 17. do 19. století. Před nedávnou dobou se jim vrátili jejich původní názvy jako: Svatý Marek, Svatý Petr, Svatý Pavel, František Karel, František Josef atd. Nacházejí se u městské pláže a mostu vedoucího do města, jejich celková plocha je cca 4 000 m² a patří k chráněným památkám. Budovy jsou zvláštní také tím, že na jejich stavbu byly použity kameny z městských hradeb. Celkově dokazují zajímavou památku zdejší architektury. Nejdůležitější a nejcenější součástí sbírky je původní solný mlýn, který se zachoval v prvním skladišti. V současnosti se jedná o mimořádně cennou památku. Většinu vystavených předmětů tvoří repliky odpařovacích nádrží a chodníčky mezi nimi. Dalšími exponáty jsou zařízení, která se používala při získávání soli z moře a při její úpravě. Je to například vlak s vagóny na dopravu soli k jejímu zpracování, ruční vozíky, speciální nářadí na rozhrnování soli atd. V rohu stojí třítunová hromada mořské soli. Výstavu doplňují dobové fotografie salin, těžba a výroba soli. Poslední sál je věnován filmové projekci o solařství na Pagu.