Ostrov Rab

Rab má rozlohu 93,6 km² a leží ve vnějším pásu skupiny Kvarnerských ostrovů. Od pevniny ho dělí Velebitský průliv, od ostrova Pag Pažský průliv, mezi Rabem a Cresem je průliv Kvarnerić.

Ostrov Rab je kopcovitý a skládá se především z vápenců, které tvoří dva hřbety. Kamenjak leží na severovýchodě a zároveň je s "horou" Straža (408 m. n. m.) nejvyšším masívem celého ostrova. Na jihovýchodě se rozkládá hřbet Kalifront (97 m. n. m.). Východní část Rabu je vystavena větru bóra, chladnému nárazovému vichru, který vane z hor na pevnině na moře. Díky bóře je tato část ostrova pustá, holokras bez jakýchokoli rostlin. Hřeben Kamenjaku ale chrání druhou stranu Rabu před ničivými účinky bóry.

Na severovýchodě ostrova Rab se nachází velice členitý Loparský poloostrov, který je ohraničen zálivy Lopar a Crnika. Poloostrov je proslulý krásnými plážemi, mimo jiné tu leží jedna z nejpopulárnějších pláží Jadranu, písečná Rajská pláž. Na severozápadě ostrova jsou dvě hluboké zátoky, Supetarska draga a Kamporska draga. Zejména pobřeží Supetarské zátoky je velmi členité. Kamporská zátoka ohraničuje ze severovýchodní strany významnou lesní rezervací Dundo. Pobřeží celé západní části poloostrova je rozčleněno do desítek drobných zátok, které oceňují milovníci koupání a vodních sportů.

Klima na ostrově Rab

Ostrov Rab je proslulý svým mírným a příznivým podnebím a také poměrně vysokým počtem hodin slunečního svitu (insolace 2 500 hodin za rok). Zimy jsou zde mírné a v létě tu nebývají nesnesitelná vedra (průměrná červencová teplota je 23,2 °C). Rab je vhodný zejména pro lidi s dýchacími problémy, protože má bezprašné ovzduší, jenž je prosycené solemi.

Na ostrově se díky klimatu daří hlavně makchiím, borovicím, dubu cesmínovému, cedrům, moruším a dalším rostlinám. Kromě rezervace Dundo je zde botanickou zvláštností chráněný park Komrčar u města Rabu. Místní obyvatelé se živí zemědělstvím, které má výborné podmínky ve střední části ostrova. Pěstují se tu olivovníky, ovoce a zelenina. Rybolov už není tak frekventovaný jako dřív, ale velký význam pro hospodářství ostrova má cestovní ruch.

Minulost ostrova Rab

Prvními obyvateli Rabu byl ilyrským kmenem Liburnů. Ve 2. století př. Kr. je vystřídali Římané, kteří ostrov nazvali Arba. Povýšili ho na municipium a začátkem letopočtu ho pořádně opevnili. Z této doby se dochovalo málo památek, ale jsou uloženy v lapidáriu Knížecího paláce ve městě Rabu. Z následujících dob, tj. byzantské a z panství chorvatsko-uherských králů, se nezachovalo mnoho. Ostrovu, především však městu Rabu, vtiskla současnou podobu samostatná městská komuna a doba benátského panství (1409 - 1797). Ostrov byl v polovině 15. století zasažen morovou epidemií, která drasticky snížila počet obyvatel. Berlínský kongres přisoudil Rab Rakousku, s tím se ale Italové nechtěli smířit a po první světové válce ostrov zabrali. Zatímco na Istrii, Cresu a Lošinji svou okupaci uhájili, Rab museli roku 1920 podle Rapallské smlouvy opustit. Od té doby patří ostrov Rab Chorvatsku. Díky historickým, ekonomickým a dalším okolnostem zůstala většina původní architektury bez jakýchkoli změn i v dalších dobách, a proto je dnes předmětem obdivu turistů.

Místní obyvatelé si zachovali mnoho starých zvyků, konají se zde tradiční slavnosti, které jsou pro turisty zajímavou a přitažlivou podívanou.

Každodenní život na Rabu

Na ostrově žije přes 9000 obyvatel. Největším městem a zároveň střediskem cestovního ruchu je Rab, jehož aglomerace čítá 6000 obyvatel. Centry turistiky jsou i další městečka na pobřeží ostrova: Lopar, Mundanija, Supetarska Draga, Kampor, jako součást rabské aglomerace Banjol, Palit a Barbat. Rab je významným a velmi oblíbeným místem jachtařů, ale i dalších sportovců. Dlouhodobou tradici zde má také naturismus. Ostrov Rab se navštěvuje především pro jeho příjemnou atmosféru, klid a prostou rekreaci s možností mnoha pěkných vycházek do přírody a návštěvy zajímavých architektonických památek. Nabídka ubytování je zde poměrně široká: hotely, soukromé apartmány a penziony i několik kempů. 

Ostrov Rab měl dlouhá léta trajektové spojení z Mišnjaku do Jablance na pevnině, na Chorvatském přímoří. V červenci 2012 byl dostaven nový moderní přístav Stinica 3 kilometry severně od Jablance, který nahradil jeho funkci. V lednu 2008 bylo zavedeno celoroční trajektové spojení s ostrovem Krk, a to z Loparu do přístavu Valbiska na Krku. Tato linka nahradila dřívější sezónní spoj Lopar - Baška. Celým ostrovem vede dobrá asfaltová silnice.