Ostrov Mljet

Mljet leží ve vnějším pásu jihodalmatských ostrovů, řadí se mezi největší díky své rozloze 100,4 km². Od Dubrovníka je vzdálen 23. námořních mil od Korčuly 13 námořních mil. Od poloostrova Pelješac ho odděluje Mljetský průliv. Na jih od něj je již otevřené moře. Při severozápadním a severním pobřeží se nachází několik malých ostrůvků.

Mljet se pokládá za jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Současně patří k nejzelenějším, lesy totiž pokrývají 72 % jeho plochy. Nejvíce se cení krásné borové lesy (borovice halepská) a dubové porosty (dub cesmínový) na severozápadě ostrova. Nechybí tu ani cedrové háje. Povrch ostrova Mljet je vápencový a krasový s četnými dolinami, polji, závrty a jeskyněmi. Z jeskyní je nejznámější tzv. Odysseova jeskyně, zvaná Jama a jeskyně Movriča dlouhá tisíc metrů.

Díky geologickým útvarům, panenské krajině, bohaté fauně a floře byla severozápadní část ostrova Mljet prohlášena národním parkem, který má rozlohu 54 km². Park byl založen v roce 1961 jako první pokus o ochranu původního ekosystému na Jadranu. V národním parku se nachází pozoruhodná jezera, Velké a Malé. Obě jsou hluboké krasové doliny zalité mořem, které do nich vniká průlivem Soline.

Podle legendy byl Mljet bájný Homérův ostrov Ogýggia, kde Odysseus nedobrovolně strávil sedm let u nymfy Kalypsó. Poprvé byl osídlen kmenem Ilyrů, po nichž tu na kopci Mali Gradac zůstaly zbytky opevnění. Ve 4. století př. Kr. kolonizovali Mljet Řekové, kteří ho nazvali Melita. Po nich ho ovládli Římané, jimž sloužil k deportaci osob, které se znelíbily císaři. Z 2. až 3. století po Kr. pochází jedna z nejcennějších památek, zřícenina římského paláce v obci Polače. Zbytky jsou sídlem kilikijského vládce Agésilaa z Anazarbu, jenž sem byl s rodinou vypovězen císařem Septimiem Severem. Milost dostal až od Septimiova syna, císaře Caracally, kterému se zalíbily básně Agésilaova syna, básníka Oppiana.

Za panství vládců ze Záchlumí v Hercegovině bylo na ostrově Mljet postaveno několik dodnes dochovaných předrománských kostelíků, např. svatého Pankráce, Ondřeje a Michala v blízkosti Babina polje. Benediktini z italského Gargana vybudovali na ostrůvku ve Velkém jezeře v polovině 13. století opatství a mariánský kostel. Benediktinský klášter byl v 16. a 17. století významným střediskem vědy a literatury, kde působili někteří známí dubrovničtí básníci a vědci. Od poloviny 15. století až do zániku Dubrovnické republiky byl ostrov Mljet její součástí. Z tohoto období pochází renesanční sídlo zdejšího dubrovnického správce v městečku Babino Polje, gotické kostely i světské stavby, např. v osadě Korita, Prožura nebo Babino Polje. Na Mljetu měli Rakušané jednu z posledních leprosérií, stanic pro izolaci malomocných.

Na ostrově Mljet žije 1 240 obyvatel. Správním střediskem je městečko Babino Polje ve vnitrozemí ostrova. Původní vesnice se stavěly dále od moře, aby jejich obyvatelé mohli při pirátských nájezdech utéct do lesů. Až později vyrůstaly osady na pobřeží. Z pobřežních letovisek je tu Govedjari se sídlem Mljetského národního parku, další je Pomena a hlavním letoviskem je Polače. Ve vnitrozemí jsou městečka Blato, Prožura a Maranovići. Rybolov je spolu se zemědělstvím hlavním hospodářským odvětvím na ostrově. Na zdejších úrodných poljích se pěstuje vinná réva, jižní ovoce, olivovníky a léčivé byliny. V posledních letech se začal rozvíjet i cestovní ruch.

Zdejší cestovní ruch těží především z přírodních a estetických hodnot Mljetu a jeho národního parku. Turistům ostrov nabízí výborné podmínky pro vodní sporty, jako je potápění, podmořský rybolov (bohatá loviště ryb a langust), jachting a windsurfing. Nedotčená příroda s bohatou vegetací, mírné podnebí s vysokým počtem hodin slunečního svitu, klid, čisté moře a příjemné koupání v jezerech, to vše si získává cizí návštěvníky. Proslulé jsou zdejší krásné, většinou písečné pláže, zejména v okolí Babina polje a na jihovýchodě ostrova u Saplunary. Na ostrově ja zatím jen jeden hotelový komplex v osadě Pomena. Ve všech ostatních letoviskách je slušná nabídka ubytování v soukromí (Pomena, Govedjari, Polače a Sobra). V posledních letech se tu v letní sezóně pořádají kulturní a zábavní akce.

Ostrov Mljet má trajektové spojení s Dubrovníkem a přístavem Prapratno u Stonu na Pelješci. V přístavu Sobra zastavuje i mezinárodní trajektová linka z Rijeky a Splitu přes Sobru do Dubrovníka, odkud pokračuje do Bari v Itálii. Celým ostrovem vede z Pomeny do Saplunary asfaltová silnice.