Národní park Mljet

Pro své geologické zvláštnosti, neporušený krajinný ráz a bohatou faunu a floru byla severozápadní část ostrova Mljet prohlášena národním parkem. Založen byl v roce 1961 na rozloze 54 km² a představoval první pokus ochrany původního ekosystému na Jadranu, jedinečného geologického a oceánografického jevu.

Národní park Mljet leží na samém jihu chorvatského pobřeží, stranou od civilizace a turismu. Je neuvěřitelně zelený a na první pohled nepřipomíná holé, nehostinné chorvatské ostrovy. Táhne se podél poloostrova Pelješac, tak blízko, aby se na něj člověk snadno dopravil, ale zároveň tak daleko, aby ho nezaplavily tisíce turistů.

Ostrov Mljet je celý zalesněný, proto na první pohled nic neuvidíte. Vstup do národního parku se platí (vstupenka pro dospělého stojí 65 kun, skupina 53 kun, studenti, děti a důchodci zaplatí v sezoně 45 kun, děti do 6 let mají vstup zdarma.) a je možný na třech místech: Crna klada, Pomena a Polače. Po národním parku se lze pohybovat pouze po upravených cestách, které vedou z přístavů Polače a Pomeny. Po chvilce se uprostřed temných lesů uvidíte zářící laguny, Veliko a Malo jezero, jenž jsou navzájem propojené a s mořem je spojuje pouze úzký průliv Soline. Obě jezera jsou vlastně hluboké krasové doliny zalité mořem. Při přílivu a odlivu tu vzniká silné proudění. Tento jev už v dávné minulosti využívali zdejší mniši k pohonu mlýnů. Koupání v jezerech je doslova lahůdka, voda je v nich průměrně o čtyři stupně teplejší a také je méně slaná než v otevřeném moři.

Dále jsou v národním parku Mljet vyznačeny pěší cesty, např. na vyhlídkový bod Montokuc, odkud se otevírá překrásný pohled na celý ostrov, poloostrov Pelješac až k ostrovu Korčula. Automobily jsou zde povoleny pouze na veřejných silnicích, na ostatních cestách smí jezdit pouze auta národního parku (např. mikrobusy na organizovaných prohlídkách). Jachty nesmí vplout na jezera, můžou zakotvit v přístavech Pomena nebo Polače. Plout po jezerech můžou pouze čluny s vesly, které za poplatek půjčuje národní park.

Ve Velkém jezeře je malý ostrůvek Otočić Svete Marije, na němž stojí významný románský benediktinský klášter z 12. století s kostelem Panny Marie. Jeho návštěva je zahrnuta v ceně vstupenky, převoz na ostrůvek zajišťují čluny národního parku. Klášter byl později upravován goticky, renesančně i barokně. V 16. století jej zpustošili Turci. V 16. a 17. století se benediktinské opatství stalo důležitým střediskem umění a vzdělanosti, měl jednu z nejbohatších benediktinských knihoven v Evropě. Žili a tvořili tu vynikající dubrovničtí básníci a spisovatelé, např. M. Vetranović, I. Djurdjević a další. V té době byly v opatství i kostele provedeny renesanční úpravy a celý arál byl také opevněn. Opuštěný klášter byl v 60. letech 20. století přestavěn na hotel. Nyní se objekt upravuje zpět do původní podoby.

Z fauny žijí v národním parku jeleni, divočáci a místní zvláštnost promyka mungo, která sem byla dovoezana začátkem 20. století k vyhubení jedovatých hadů. S nimi je spojená i stará tradice. Při plavbě svatého Pavla do Říma ztroskotal na ostrově Mljet. Tady ho měla uštknout zmije, vůbec nic se mu nestalo. Dnes hadi na ostrově skoro nežijí, zato se přemnožily promyky.

V minulosti obývali pobřežní vody Mljetu tuleni středomořští, kteří byli místními zemědělci a rybáři pronásledováni jako škůdci vinohradů, rybářských sítí a úlovků. Proto byli zcela vyhubeni a nyní patří k nejvíce ohroženým živočichům ve Středomoří. Ve vnitrozemí ostrova jsou čtyři malé zatopené krasové doliny, které se místně nazývají blatine nebo slatine. Jsou vyhledávaným lovištěm úhořů.

Na Mljetu se můžete projet na kole kolem místních vesniček, v nichž se dobře najíte a ochutnáte dary ostrova. Také se můžete vyšplhat na nejvyšší bod parku a pozorovat západ slunce v četných zátokách.