Komiža

Městečko leží na západním pobřeží ostrova Vis, v široké zátoce. Komiža je největším sídlem tohoto ostrova a má 2 500 obyvatel. Před nepříznivými mořskými větry ji chrání nejvyšší vrcholek ostrova, kopec Hum (587 m. n. m.). Je to poměrně tiché městečko se zatočeným nábřežím lemovaným palmami a kamennými domy v benátském stylu pocházejícími především ze 16. a 17. století, kterých si určitě všimnete, protože mají zajímavé balkony z tepaného železa.

I přes pozvolný rozvoj turistického ruchu, místní obyvatele nejvíce zaměstnává pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, rohovníku obecného (svatojánský chléb) a samozřejmě i rybolov a zpracování ryb, protože Komiža má starodávnou rybářskou tradici. Zároveň je rájem pro milovníky jídel z moře, protože jde zde velmi mnoho rybáren, které vaří jen z čerstvých surovin, nejčastěji z ulovených tzv. modrých ryb (drobné sardele, sardinky, makrely apod.) a langust.

V Komiži se nachází i přístav, kde mohou kotvit i větší lodě. Nová silnice spojuje Komižu s dalším větším sídlem, a to Visem, který je odtud vzdálen 10 kilometrů.

Historie

Prvními obyvateli ostrova Vis byli Liburnové, po kterých se zde usadili Řekové. Ve 4. století před Kristem ostrov kolonizoval Dionysos ze Syrakus, který zde zakládal dnešní městečka. Před koncem letopočtu ovládli ostrov Římané, jenž byli vyhnáni během stěhování národů. Poté byl osídlen Chorvaty a měl stejný osud jako zbytek pevniny. První písemné zmínky o městečku pocházejí z 12. století.

Za napoleonských válek se na ostrově usadili Angličané, kteří zde postavili pět pevností, po nichž dnes zbyly pouze trosky. Po těchto válkách získali Vis Habsburkové. Mezi nimi a Italy došlo v roce 1866 k velké námořní bitvě, ze které vyšlo vítězně rakouské loďstvo.

Po první světové válce nepřipadl Vis ihned ke Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, ale až v roce 1920. Během druhé světové války se stal ostrov základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od června roku 1944 zde byl jeho hlavní štáb až do osvobození Bělehradu. Za vlády Tita byl Vis z vojenských důvodů nepřístupný pro zahraniční turisty. Teprve v roce 1989 byl otevřen cestovnímu ruchu.

Památky

Od 13. století stojí nad Komižou na vyvýšeném místě dominanta celého okolí, benediktýnský klášter svatého Mikuláše, kterému místní říkají Muster. Klášteru vévodí pětilodní kostel ze 16. století, součástí komplexu je i další, tentokrát románský kostelík. V minulosti byl klášter opevněn, do současnosti se však dochovaly pouze tři románské hranolové věže, z nichž byla jedna přeměněna na zvonici.

Hlavní památka Komiže se nachází na severozápadě u moře a je jí renesanční mariánský kostel Gospa Gusarica (Panna Marie „Pirátka“). Byl pojmenovaný podle skutečnosti, že piráti (gusari) ukradli v minulosti několikrát zdejší mariánský obraz, ten se ale zázrakem pokaždé vrátil. Kostel pochází z 16. století, je zajímavě řešen architektonicky i jeho vybavením nejen proto, že jsou zde nejstarší varhany v celé Dalmácii.

Ve zdejším přístavu stojí pevnost postavená na konci 16. století, ve které dnes sídlí Rybářské muzeum. Komižská mořeplavba má mnoha set letou tradici. Nejslavnějším exponátem je devíti metrová rybářská plachetnice, tzv. falkuša, která se plavila i na otevřené moře. Místní rybáři ji používali ještě na počátku 20. století.

Nejkrásnější domem na náměstí Škor je třípatrový palác rodiny Zankiů, též zvaný Zankota, postavený v 1. polovině 18. století. Majitelé paláce byli nejbohatší rodinou v Komiži, patřila jim skoro veškerá půda na ostrově Sveti Andrija – Svetac. Bohužel dnes je toto sídlo značně zchátralé, přesto se na jeho průčelí nachází rytina Panny Marie s děťátkem.

Dovolená v Komiži

V letovisku se nachází jediný hotel Biševo, u něhož je krásná oblázková pláž Gusarica. Další možností, kde se můžete ubytovat, jsou soukromé apartmány a pokoje, kterých je zde i v letní sezónu dostatek.

Podél celého pobřeží Komiže jsou hezké oblázkové pláže, například Nova Pošta nebo Velo Žalo. Většinou jsou stíněné borovicemi, což při velmi teplém počasí přijde vhod.

V moři kolem letoviska jsou dobré terény pro potápění a sportovní mořský rybolov, daří se zde také jachtingu nebo windsurfingu. Pořádají se zde i mezinárodní paraglidingské závody. Tento sport si tu můžete také vyzkoušet. V Komiži jsou k dispozici i hřiště na provozování míčových sportů. Ostrov je protkán i cyklistickými stezkami. Pokud byste chtěli zažít trochu adrenalinu, objednejte si seskok s tandemovým padákem. Pro milovníky koní je možné půjčit si je a vyjet si na nich.

Během sezóny se v komižských restauracích a kavárnách konají různá hudební představení, která si můžete poslechnout při posezení u vína nebo u večeře. Mimo letní sezónu se v Komiži 6. prosince, na svátek svatého Mikuláše koná velká slavnost. Jejím zlatým hřebem je tradiční zvyk, spálení staré lodi jako oběť svatému Mikuláši, který znamená poděkování místních rybářů za ochranu.

Tip na výlet

V městečku se nachází Rybářské muzeum, které sídlí v původní budově kaštelu, dřívější pevnosti ze 16. století. V minulosti sloužil kaštel jako ochrana obyvatel před různým nebezpečím. Pevnost začali stavět Benátčané, ale dokončeno bylo až díky sbírkám místních obyvatel. Po válce s Rakušany v roce 1879 sloužila budova jako obecní úřad. Exponáty muzea jsou umístěny v přízemí a v prvním patře kaštelu. Výstava zprostředkovává život rybářů, vývoj technické stránky lovu i starodávné a současné rybářské vybavení. Nejoblíbenější artefakt je loď s plachtami a pěti vesly, tzv. gajeta falkuša. Nejstaršími exponáty jsou pak rybářská náčiní z řeckého období. Názvy některých předmětů nemají typicky chorvatské názvy, protože zdejší dialekt je směsicí italštiny a staré chorvatštiny, ale turisté se většinou dovtípí k čemu dané náčiní sloužilo. Pokud vás omrzí historie rybolovu, tak z vrcholové plošiny pevnosti je nádherný výhled na město.