Jižní Dalmácie

Krajina jižní Dalmácie je velmi různorodá. Jedná se o oblast velkých protikladů, které nemají téměř nic společné. Proto tato část nelze souhrnně charakterizovat a přiblížíme vám její jednotlivé regiony.

Řeka Neretva

Zemědělské okolí kolem řeky Neretvy (192 kilometrů čtverečních) je bažinaté protkané jejími vodními koryty. Delta řeky je velmi úrodná. Pěstuje se zde ovoce, vinná réva, ale především citrusy, kterých se vyveze přes 40 tisíc tun ročně. Největším místním hitem je „mandarinkobraní", na které pořádají cestovní kanceláře zájezdy, aby turisté byli u sklizně tohoto ovoce. Svými vypěstovanými plodinami zásobují Neretvané velkou část Dalmácie. Velmi úrodná půda a vhodné klimatické podmínky dolovují sklízet i třikrát do roka. Nejtypičtějším dopravním prostředkem jsou lodě, vedle dnešních moderních, zde plují i tradiční staré, které se nazývají trupe či trupice (podobné lodě se používaly ve starověké Mezopotámii). Řeka je také vyhledávaným úkrytem mnoha druhů ptáků. K těm chráněným patří např. pelikáni, orli nebo labutě.

Poloostrov Pelješac

Úplně jiný ráz má poloostrov Pelješac. Po Istrii je druhým největším, jeho délka je 65 kilomentrů. Počet stálých obyvatel má 8 250. Podél pobřeží se táhnou vysoká vápencová pohoří, zatímco v jeho středu se nachází úrodná pole, kde se pěstuje vinná réva. Mezi nejznámnější odrůdy patří červená vína dingač a postup a také dezertní víno prošek. Na severovýchodní část Pelješacu z vnitrozemí vanou chladné větry bora či bura. Je to hladná a sušší část oproti jihozápadní a západní. Tady se zase projevuje teplý vítr zvaný jugo. Proto je tato část poloostrova oblíbenou turistickou oblastí. Střediskem cestovního ruchu je městečko Orebić, které leží na jihu naproti ostrovu Korčula. Vyhlášené je především svými krásnými plážemi. Nejpěknější pobřeží má úsek mezi letovisky Orebić a Viganj (západně od Orebiće). Na oblíbenosti v posledních letech také získávají malé přímořské vesničky (Kučište, Viganj, Lovište). Poloostrov nabízí vynikající podmínky pro vodní sporty, především pro windsurfing u osady Viganj, ve kterém se tu konalo i mistrovství Evropy.

Dubrovnická riviéra

Další oblastí je Dubrovnická riviéra. Začíná u městečka Slana a končí v Dubrovníku. Oblast patřila po staletí k Dubrovnické republice a koresponduje s jejím historickým vývojem. Především jsou zde vesnice, které v minulosti sloužili jako letní sídla místní šlechtě. Jejich venkovský ráz koresponduje s architektonickým stylem bohatých patriciů. K nejznámnějším a do dnešních dnů velmi oblíbeným osadám patří Slano, Trsteno, Orašac a Zaton. K Dubrovnickému přímoří se občas i přiřazuje oblast ležící jižně od Dubrovníka, která se nazývá Župa Dubrovačka. Začíná u vesničky Kupari a končí v Cavtatu. Chorvatsko-srbská válka znamenala pro tento kraj obrovkou tragédii, ale dnes už jsou její stopy odstraněny.

Župa Dubrovačka

Se nachází v jižní části Chorvatska, ohraničuje ji město Dubrovník na severozápadě a oblast Konavle na jihovýchodě. Na severovýchodě hraničí s Bosnou a Hercegovinou a na jihozápadní straně ji omývá otevřené Jaderské moře. Na zdejším pobřeží se střídají strmé útesy s nepřístupným skalním pobřežím, krásné písečné pláže vhodné ke koupání. 
Župa Dubrovačka má bohatou zeleň, která okouzlí každého návštěvníka, mírné klima a dostatečné množství vodních zdrojů. Proto se zde po staletí dařilo zemědělství, zejména květinářství a zahradnictví, ale také pěstování citrusů a oliv, někdy se tomuto regionu přezdívá úrodná "oáza" Chorvatska. Díky dobrým podmínkám pro život táhla Župa Dubrovačka lidi k usídlení a v současnosti i k rozvoji cestovního ruchu, protože v obci Čilipi (nedaleko Dubrovníku) je otevřené letiště, které dělá zdejší letoviska snadno dostupná turistům z celé Evropy . 

Oblast Konavle

Jihovýchodně od Dubrovníku se rozkládá 209 kilometrů čtverečních velká oblast Konavle. Je poměrně hustě osídlená, žije zde 9 500 obyvatel ve 33 vesničkách. Dlouhá je cca 20 kilometrů. Začíná u osady Plat a pokračuje k mysu Oštro na poloostrově Prevlaka. Na východě oblast sousedí s Černou Horou a na východě s Bosnou a Hercegovinou. Zdejší krajina je velmi úrodná díky vhodným klimatickým podmínkám a také poměrně hustou sítí protékajících řek. Oblast Konavle je bohatá na zeleň, a proto se jí říká „zahrada Chorvatska". V roce 2004 byl nad obcí Djurinići otevřen válečný památník k tzv. Vlastenecké válce, která probíhala v první polovině 90. let 20. století. Je v místě chorvatského protileteckého a protipěchotního vojenského postavení na chorvatsko-černohorské hranici. Brzy zde bude ještě otevřeno muzeum.

Dubrovník

Správním, ekonomickým a kulturním centrem této oblasti je město Dubrovník. Je to také významný osobní přístav, který má padesát tisíc obyvatel. Nejedná se tedy o tak velké město, přesto se táhne v délce několika kilometrů podél mořského břehu. Nejstarší částí města je středověké centrum, které je obehnané hradbami. Dubrovník je jedním z nejkrásnějších a nejcennějších památkových komplexů v jihovýchodní Evropě, proto bylo již v roce 1979 zařazeno na seznam kultruního dědictví UNESCO.