Hvar

Město patří k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším turistickým destinacím na ostrově Hvar. V chráněné zátoce na jihozápadním pobřeží ostrova žije 3 672 obyvatel. Z jižní strany město obklopuje malé souostroví Paklené ostrovy. U přístavu se nachází centrum města, které tvoří rozlehlé náměstí, odkud vybíhají malé uličky.

Hvar patří také k vyhledávaným zimním rekreačním letoviskům, protože se zde nachází chorvatské nejoblíbenější přímořské lázně. Průměrná teplota v lednu se zde pohybuje kolem 8,4 °C, což je více než v jiných klimatických lázních na Jadranu. Celý ostrov Hvar je proslaven nejvyšším počtem hodin slunečního svitu za rok (2 745 hodin) a ne jinak je tomu i ve městě. Teploměr v červenci ukazuje průměrnou teplotu 24,8° C.

Díky celoročnímu příjemnému podnebí se zde velmi dobře daří přímořským a subtropickým rostlinám jako jsou palmy, agáve, oleandry či levandule, které se zde pěstují ve velkém. Od východu na západ se táhnou zalesněná pohoří, která poskytují rozsáhlé pastviny pro místní ovce.

Hvar má také poměrně vytíženou lodní linkovou dopravu a v sezóně zde plují i lodě z Itálie. V městském přístavu přistávají kromě lodí i trajekty plující na ostrovy Lastovo a Korčula, avšak pouze pro cestující, nikoli pro osobní vozidela. Na ostrov Vis nemá žádné přímé spojení. Větší trajektový přístav je ve Stari Gradu.

Historie

Město Hvar stejně jako ostrov má starou a bohatou minulost. První stopy po osídlení se nalézejí především v jeskyních a jsou staré asi 6 – 5 tisíc let př. n. l. V prvním tisíciletí se zde usadili Ilyrové, později bojující se starověkými Řeky, kteří ve 4. století před Kristem založili město Hvar. Z této doby se zde dochovaly ruiny zdí, keramika a nápisy. Hvar ztratil na svém významu ve 2. století před Kristem, kdy ho dobyli Římané. Pak se zde cizí vlády rychle střídaly (Byzantinci, Neretvané, uhersko-chorvatští panovníci, Bosenci). Nejdéle se zde udrželi Benátčané, a to od 13. až do 18. století. Ti zde také zanechali nejvýraznější stopu. Nejslavnější období bylo během 15. - 17. století, kdy se zde rozvíjelo písemnictví, umění i architektura. Z této doby také pochází nejvýznamnější pámátky i podoba současného Hvaru.

Nejen město, ale celý ostrov byl vystaven nájezdům Turků, kteří ho decimovali a také různým epidemiím. Po napoleonských válkách se dostal Hvar do rukou Habsburkům, kteří zde vládli až do konce první světové války. Od té doby bylo město součástí tehdejšího Království Srbů Chorvatů a Slovinců.

Památky

Hvar vyniká bohatostí historických památek, a to zejména díky Benátčanům, kteří mu dali současnou podobu. Vystavěli kolem města hradby navazující na pevnost Španjol pocházející ze 16. století, která je veřejnosti přístupná (platí se vstupné). Pevnost je spojena s městem asfaltovou silnicí a několika dalšími pěšími stezkami vedoucí od okraje starého centra. Nad Hvarem se na kopci tyčí pevnost Fort Napoleon, kterou zde postavili Francouzi na počátku 19. století. V přístavu stojí veliká budova Arzenálu, která sloužila k opravě válečných lodí. Postavit ji nechali Benátčané v 16. století. O století později byla přestavěna na divadlo. Dnes je nejstarším sloužícím a zároveň nejlépe dochovaným divadlem v jihovýchodní Evropě. Dominantou města je katedrála svatého Štěpána stojící na hlavním náměstí. Byla postavena v renesančně-barokním slohu v průběhu 16. a 17. století a má cenný interiér. Katedrála má přístupnou i klenotnici, ve které můžete zhlédnout drahocenné církevní artefakty. Zvonice chrámu je barokní a byla postavena v 17. století. Ve středu náměstí ještě stojí městská kašna ze 16. století.

Pozoruhodnou stavbou je hotel Palace stojící v srdci Hvaru na místě původního rozsáhlého renesančního Knížecího paláce, kde původně sídlil benátský místodržící. Ten se sem přestěhoval z městského hradu (dnes Španjolska tvrdjava), který byl zbořen na počátku 20. století. Do dnešních dní se z něho zachovala pouze goticko-renesančí hodinová věž Leroj, obranná věž a přední městská lodžie. V centru Hvaru stojí další zajímavé historické paláce z období gotiky až baroka, například Vukasinovićů, Paladiniů, Hektoroviců či biskupský palác. Ve městě je k vidění také komplex dominikánského kláštera s goticko-renesančním kostelem svatého Marka, ze kterého se zachovala jen zvonice a část hlavní lodě. Dnes je v ní umístěna archeologická sbírka a lapidárium prof. G. Novaka. V historickém centru stojí i další dva svatostánky, kostel svatého Kosmy a Damiána z přelomu 15. a 16. století a gotický kostel svatého Ducha postavený v 15. století.

Na východním pobřeží města stojí za návštěvu hodnotná památka, františkánský klášter s mariánským kostelem Gospa od Milosti, pocházející také z 15. století. Uvnitř se nalézejí cenné sochy, obrazy, sakrální artefakty atd. Pro veřejnost jsou i zpřístupněné malá klášterní zahrada a křížová chodba.

Dovolená v Hvaru

Město nabízí turistům velmi širokou nabídku ubytování. Hotely jsou zde i čtyř hvězdičkové, pro náročnější klientelu, až po dvou hvězdičkové, pro skromější hosty. Samozřejmostí je soukromé ubytování v apartmánech nebo penzionech přímo v Hvaru nebo na jeho okraji. U města se nachází dva kempy, nově zrekonstruovaný kemp Vira ležící čtyři kilometry severozápadním směrem od Hvaru v zátoce Pribinja. Další kemp Mala Milna je situovaný do osady Milna nacházející se čtyři kilometry na východ od města.

Na západ od centra Hvaru před hotelem Amfora je hlavní oblázková pláž, která má upravené betonové plošiny na slunění. Získala dokonce vyznamenání tzv. "Modrou vlajku" za krásné a čisté pláže. U ní stojí budova Městského koupaliště postavená v roce 1927, jenž se před několika lety dočkala rekonstrukce. Dnes je z ní luxusní hotelové zařízení jménem Bonj, kterému odpovídají i vysoké ceny. Hezké pláže se nachází na východ od města, u františkánského kláštera a u hotelů Galeb a Bodul. "Modrou vlajkou" se pyšní i pláž u kempu Vira na severozápadním okraji Hvaru. Pokud byste chtěli vyrazit za koupáním někam jinam, tak hezké pláže jsou i na okolních ostrovech, například na Pakleni otoci nebo na ostrůvku Sveti Kliment u osady Palmižana. Sem se ale musíte dopravit člunem s místními obyvateli.

Hvar nabízí skvělé podmínky pro vodní sporty, hlavně pro windsurfing, jachting, vodní lyžování, podmořský rybolov a potápění. Nejlepší lokalita pro potápěče je u ostrůvku Stambedar a na Paklených ostrovech jižně od Palmižany. Ke zdokonalení v potápění můžete využít služeb některého z místních potápěčských klubů. Nadšeným jachtařům je k dispozi několik přístavů, jeden je přímo v Hvaru, další je v zátoce Mala Garška na západním okraji města a poslední se nachází na blízkých Paklených ostrovech. Oblíbené jsou zde i suchozemské sporty, především tenis, košíková, kuželky, stolní tenis nebo kuželky. Na Hvar si můžete přivést i své kolo, protože ostrov je prošpikován různě náročnými cyklistickými stezkami. Pořádají se zde také sportovní akce. Dne 1. ledna se koná v Hvaru Novoroční závod plachetnic a na přelomu března a dubna se koná tenisový turnaj Sunčani Hvar Open.

Město žije velmi rušným nočním veselím, nachází se zde vyhlášené kluby Club Atlantida, Carpe diem, Veneranda a další. Pro klidnější prožití večera můžete navštívit některou z místních restaurací, kaváren, barů nebo konob. Večerní programy pořádají pro své hosty i zdejší hotely, užijete se při nich dalmatskou nebo populární živou hudbou k poslechu i tanci a další zábavní programy. Přes léto je zde zajištěn i kulturní program, pořádají se Dny hvarského divadla, Hvarská letní kulturní představení a rybářské slavnosti. Velkými svátky města je oslava místního patrona svatého Štěpána, který připadá na 2. října. Koná se procesí a po něm následuje slavnostní mše. Večer se zdejší obyvatelé baví rozmanitým kulturním programem. Podobně důležitý svátek je 10. května, kdy je oslavován spolupatron Hvaru, svatý Prošper.

Tipy na výlety

Město Hvar nabízí turistům mnoho zajímavých muzeí a galerií, pokud by nebylo příznivé počasí na koupání, vydejte se podívat do některého z nich, například do Galerie moderního umění v Arzenálu, na Uměleckou sbírku františkánského kláštera, do Klenotnice hvarské katedrály, na Archeologickou sbírku a lapidárium v kostele svatého Marka nebo na Hydroarcheologickou sbírku Fortica. Každé z muzeí a galerií nabízí rozličné a jedinečné předměty ve svých sbírkách, ve kterých objevíte určitě něco zajímavého.

Pevnost Napoleon stojí na kopci 241 m n. m. přímo nad městem. Krásná vyhlídka se otevírá na město a hlavně na západní část ostrova Hvaru. Pevnost postavili začátkem 19. století Francouzi, kteří zde měli základnu pro jadranské přímoří (anglická základna byla na ostrově Visu). Dnes je zde chorvatská astronomická observatoř. Při jejím založení ve druhé polovině 20. století spolupracovali chorvatští astronomové s českými astronomy z Ondřejova.

Paklené ostrovy je skupina 11 ostrůvků, které se táhnou v délce asi 11 kilometrů západně od města Hvaru. Téměř každý návštěvník Hvaru si na některý z nich udělá výlet za pěkným koupáním. Z hvarského přístaviště u Arzenálu tam denně jezdí desítky člunů a odpoledne zase zpět.