Advent a Vánoce v Chorvatsku

Koronavirus se dotkne také nejkrásnějšího období roku, Vánoc. I letošní advent bude jiný než obvykle. Malé nebo žádné vánoční trhy, omezené setkávání s ostatními lidmi, žádné vánoční večírky, žádné zájezdy na vánoční trhy do Vídně, Drážďan či Krakova. Letos budou svátky hlavně o tom, jak příjemné si je uděláme se svou nejbližší rodinou. Také v Chorvatsku budou mít určitě omezené stýkání se s dalšími lidmi a svátky zde budou také jiné než obvykle. Pojďme se společně podívat, jak probíhá v Chorvatsku adventní období a Vánoce. Již od sváktu sv. Kateřiny (25. listopadu) se celý měsíc nepořádají žádné svatby ani jiné větší oslavy. Stejně jako u nás, začíná "pravý" vánoční čas první adventní neděli, čtyři týdny před Štědrým dnem, který se v Chorvatsku nazývá "Badnjak".

Svatý Mikuláš

V Chorvatsku se svatý Mikuláš jmenuje svatý Nikola a chodí zde v noci z 5. na 6. prosince. Večer si děti vyleští boty a nechají je na okenním parapetu a doufají, že do nich sv. Nikola vloží nadílku. Nehodné děti dostávají od zlobivého čerta pod polštář jen stříbrnou rákosku. Rodiče ale čerta a svatého Nikolu nějak přemluví a i ti největší nezbedníci dostanou sladkou odměnu.

Svatá Lucie

Na 13. prosince připadá svátek svaté Lucie. V jižním a severovýchodním Chorvatsku nenosil dříve dárky sv. Nikola, jak bylo obvyklé ve středním a severním Chorvatsku, ale sv. Lucie. V tento den se připravuje vánoční pšenice, dává se vyklíčit do misky s vodou. Když pšenice do Vánoc hezky vzejde, bude nadcházející rok bohatý a plodný. Zelená barva pšenice přináší naději a zdraví. Miska s pšenicí se pokládá na okno. Na Štědrý den se vyklíčená pšenice pokládá pod stromeček, kde má čestné místo. Po Vánocích se zrní nevyhazuje, ale dává se sezobat ptákům.

Štědrý den

V Chorvatsku se náš Štědrý den nazývá "Badnjak". Název pochází ze staroslovanského slova “bdjeni” (bdění). Večer před Vánocemi nesměl nikdo usnout, protože se musel hlídat oheň, aby nevyhasl. V minulosti se přinesla před dům tlustá větev, která se večer zapálila a poté se donesla domů. Do ohně se pak házelo obilí nebo kousky z večeře. Tento zvyk pochází z předkřesťanské doby stejně jako vánoční pšenice. I dnes je "Badnjak" den, kdy se dům, tělo a duše chystá na příchod Ježíše. Lidé jedí střídmě nebo drží půst, dále se balí dárky, zdobí se stromeček a připravuje se slavnostní večeře. K té obvykle hospodyňky chystají tresku a sarmu, což je mleté maso zabalené v zelném listě. Po společné večeři si lidé povídají a pak vyráží do kostela na půlnoční mši. 

Vánoce

O půlnoci z 24. na 25. prosince začínají Vánoce, Hod Boží (Božić). Lidé vyrážejí na půlnoční mši (polnoćki), ale kostely bývají tak plné, že se tam všichni ani nevejdou. Je to celospolečenská událost, kdy si lidé popřejí šťastné Vánoce. Oslavuje se narození Ježíška. Je to svátek klidu, pokoje a hojnosti. Komu se po příchodu domů nechce ještě spát, může konečně rozbalovat dárky nebo se čeká až na ráno 25. prosince. V rodinném kruhu se o Vánocích také podává slavnostní oběd. Ve vnitrozemí Chorvatska je na stole zapečená krůta s “mlincima“ (jídlo je podobné italským lazaním). Na Istrii se zase podává pršut (usušené vepřové maso) a zapečené jehněčí maso. Vegetariáni si pochutnají na tradičním istrijském jídle "maneštru” (pokrm se skládá z luštěnin, kukuřice a různých druhů zeleniny). Na tradičních koláčích z ořechů (orehnjača) a máku (makovnjača) si smlsnou v Přímoří. Večer se koná další slavnostní mše a pak se jde na procházku po vyzdobeném městě. Zbylé dny se navštěvuje širší rodina a přátelé chodí posedět do kaváren. Školáci se vrací do školy až po 6. lednu. 

Podobné články:

• Národní park Krka, chorvatský ráj vodopádů
• Zadar: město plné historie a moderních překvapení
• Chorvatsko je ráj pro milovníky zmrzliny
• Dovolená v Chorvatsku pro milovníky cykloturistiky
• Chorvatsko je ideální volba pro dovolenou i na jaře