Covid-19
Počasí
Sdílet
Facebook
3. 2. 2016
Období karnevalů je v Chorvatsku v plném proudu
Právě je období masopustu, velké lidové slavnosti, při nichž deseti tisíce lidí v roztodivných maskách tančí, hrají na různé hudební nástroje nebo zvoní na zvonce. Tato tradice pochází z prastarých dob a ani dnes v některých chorvatských oblastech úplně nevymizely.
Právě je období masopustu, velké lidové slavnosti, při nichž deseti tisíce lidí v roztodivných maskách tančí, hrají na různé hudební nástroje nebo zvoní na zvonce. Tato tradice pochází z předkřesťanské doby, kdy se oslavoval konec zimy a začátek jarních polních prací. Zimu měly zahánět strašidelné masky a rámus, který je doprovázel. Tato tradice ani dnes v Chorvatsku nevymizela. Ba naopak se v posledních letech vyvinula v atraktivní podívanou pro diváky. Doba, kdy masky ožívají, se řídí církevním rokem. Masopust předchází před postní dobou, která trvá 40 dní a vrcholí Velikonocemi.
Velmi barvitou tradici masopustních zvyků, která se dochovala bez větších proměn až do současnosti, má oblast Kvarneru (Opatija, Lovran) a Chorvatské přímoří (Crikvenica). Z dalmatských měst jmenujme např. Zadar, Split nebo Dubrovník.
Vyvrcholením oslav bude masopustní neděle, 7. února, kdy bude v Rijece Mezinárodní karnevalový průvod. Celou událost budou živě přenášet chorvatské a zahraniční televize. Diváci přijíždějí ze všech koutů země, ale i Evropy, kde mají karnevaly určitou tradici. Večer bude patřit pálení tzv. Pustu, čímž se končí tradiční masopustní období. "Pust" je velká loutka, kterou místní karnevalový tribunál soudí za všechny nezdary, neštěstí a smutné události, k nimž došlo v uplynulém roce. "Pust" je za to odsouzen k smrti a upálen.
Jedním z hlavních masopustních středisek je městečko Kastav a jeho okolí, odkud pocházejí i nejznámější lidové maškary, tzv. zvončaři. Jsou to mladí muži oblečení do bílých kalhot, modrobílých pruhovaných trik, ovčích kožešin a na hlavě mají různé pokrývky (zvířecí masky, klobouky s květinami nebo třásněmi). Jejich nezbytným vybavením jsou zvonce, které mají zavěšeny u pasu a dělají jimi rámus. K tomu je navíc doprovází harmoniky a tzv. sopely, což jsou jakési píšťaly, typické pro Kvarner.
Dalším městem s karnevalovou tradicí je jihodalmatský Dubrovník. Již ve 14. století si místní lidé vyráběly masky, které ale musely (podle patricijů) odpovídat dobrým mravům. Slavnost pak zahajoval sám kníže. I zdejší karneval má svá specifika, hlavně historické masky. Letos se karneval v Dubrovníku koná pod názvem Dubrovački karnevo od 7. do 9. února a hlavním místem veselí je městská třída, Stradun.
Na jihodalmatském ostrově Lastovo se tradice masopustu (Lastovski Poklad) drží víc jak 500 let. Svými zvyky připomíná úspěšnou obranu města Lastovo před útokem maurských pirátů. Z kopce nad městem se spouští po třistametrovém laně figurína Masopustu, které vybuchují petardy na botách. Když se to podaří třikrát za sebou, čeká obyvatele Lastova úspěšný rok.