Víno z chorvatského vnitrozemí

Chorvatsko poskytuje vinné révě výborné podmínky, různorodé klima, zajímavý terén atd. Staletími se zelené řady keřů vinné révy prostíraly na úrodné, slunečné a kopcovité krajině severní části chorvatského vnitrozemí. Svou krásou zdobily vinohrady i chudé, kamenité a pískovité půdy chorvatských ostrovů a celého pobřeží. 
Obyvatelé pobřeží dnešního Chorvatska pěstovali révu a vychutnávali si víno již od řecké kolonizace. Dle antických zdrojů, bylo vinařství rozvinuto ve vnitrozemí až s příchodem Římanů. 

Příchodem Římanů začíná rozvoj a rozkvět vinohradnictví a vinařství nejen v Dalmácii a Istrii ale i ve vnitrozemí tehdejší římské Panonie. Díky výborným podmínkám pro pěstování vinné révy a dobré kvalitě vína z oblasti chorvatského Srijemu a dalších provincií, se stalo kvalitní víno konkurencí toho z Apeninského poloostrova. Proto zakázal císař Domicián (81 - 99 n. l.) v dobytých koloniích sadbu lepších vinných odrůd. Tento Domiciánův zákaz zrušil až císař Marcus Aurelus Probus (232-282 n.l.). Začátky sadby v oblasti Srijemu jsou s určitostí spojeny s rokem 276 n. l. a císařem Probusem. 

V oblasti Srijemu (na východě Slavonie) se začala pěstovat vinná réva kolem roku 232, kdy římský císař Probus nařídil svým legiím, aby na svazích Frušské hory zasadily první sazenice. Zdejší Požezské údolí bylo tak úrodné, že ho staří Římané nazvali Zlatým (latinsky Vallis aurea). V Slavonii vinná réva nalezla výborné podmínky pro pěstování a víno se rozšířilo díky christianizaci ve 4. století n. l. K velkému rozvoji pěstování révy a výrobě vína dochází po uznání nové víry římským státem. Víno se totiž používalo při církevních obřadech, čímž získalo mýtickou a kulturní dimenzi. Když na jih přišli Slované, brzy si uvědomili hodnotu vinné révy a oliv a začali s jejich soustavným pěstováním.

Slavonie patří k největším vinařským oblastem v Chorvatsku. Nejznámější města, kde se pěstuje vinná réva je Džakovo, Kutjevo nebo Slavonski Brod. Hlavně v oblasti Kutjeva se produkují velmi kvalitní vína. Nejčastějšími produkty z této oblasti jsou bílá vína, ale kvalitní jsou také červená i růžová. Po turecké okupaci obnovovali zdejší vinohrady jako první mniši, kteří vynikali jako pilní vinaři. Známé vinné sklepy Kutjevo byly založeny již ve 13. století církevním řádem Cisterciáků. Ti zde zasadili první sazenice již v roce 1232 a vinohradnictví se věnovali až do 18. století. Nejznámějšími víny pěstovanými v této oblasti je Graševina (Ryzlik rýnský), Chardonnay, Silvanac Zeleni, Pinot Bijeli, Pinot Crni a Frankovka. V oblasti kolem Kutjeva je množství velkých vinařských závodů s produkcí kvalitních vín jako Krauthaker, Kutjevo d.d. nebo Vinarija Zdjelarevič.

Podobné články:

• Národní park Krka, chorvatský ráj vodopádů
• Zadar: město plné historie a moderních překvapení
• Chorvatsko je ráj pro milovníky zmrzliny
• Dovolená v Chorvatsku pro milovníky cykloturistiky
• Chorvatsko je ideální volba pro dovolenou i na jaře